Za svoji hráčskou kariéru vystřídal několik okresních klubů, od svých začátků v mládežnických kategoriích v Hostouni a Poběžovicích, až po další působení v Oplotci a za muže opět v Hostouni. „Svoji fotbalovou kariéru jsem ukončil v Oplotci na postu stopera. V současné době si rád ještě kopnu za Starou gardu Hostouň,“ říká.

Tento strojník u společnosti Silnice Horšovský Týn přiznává svoji přízeň k plzeňské Viktorii. Je to i tím, že v kádru Viktorie U 17 hraje jeho syn Zdeněk. Když nejezdí společně s dcerou a ženou fandit synovi na jeho utkání, rád pracuje na zahradě a zálibu našel také v chovu drůbeže a králíků. Odpočine si pak prý i u sledování fotbalových nebo hokejových přenosů, stejně jako u šálku dobré kávy.

V současné době můžeme vídat tohoto sudího řídit utkání okresního přeboru, ale v letech 2002 až 2009 rozhodoval i na krajské úrovni, a to zápasy I. B třídy jako hlavní rozhodčí,a jako asistent se podíval do I. A třídy. „K pískání mě přivedl bývalý sudí z Hostouně Jaroslav Rubáš. Tenkrát mi řekl, že je na okrese nedostatek rozhodčích, jestli bych si to nechtěl vyzkoušet. Souhlasil jsem a zůstal u toho dodnes,“ vzpomíná na začátky Štěpán.

Tento rozhodčí si utkání nevybírá, podle svých slov jede tam, kam ho komise pošle. Pravidelně se účastní seminářů a uznává, že bez toho by nemohl pískat. Neustále si oživuje věci s fotbalem spjaté a doplňuje nové, aktuální informace, přesto již ambice na postup zpět do krajských soutěží nemá. „Pískat vyšší soutěže už dnes nechci, to už jsem si zkusil. Co bych ale chtěl ještě ve fotbale dokázat, to je vyzkoušet si roli delegáta svazu, ale na to si ještě nějaký rok určitě počkám, zatím mě pískání pořád velice baví,“ říká.

Zdeněk Štěpán ví, že kvůli svému koníčku musí volné chvíle dělit mezi fotbal a rodinu. Tímto svým blízkým děkuje za podporu a porozumění, které mu v jeho činnosti projevují. „I když je to někdy náročné, jsem rád, že jsem si tuhle cestu vybral. A rád bych vzkázal klukům a děvčatům, kteří by chtěli okusit rozhodcovský chlebíček, ať se nestydí a přijdou mezi nás, určitě je v našich řadách rádi uvidíme a v začátcích jim každý z nás pomůžeme.“ ⋌(kru)