Fotbalu se věnuje od útlého věku, hrála za starší žáky a později dorost Sokola Pocinovice. Studentka třetího ročníku Integrované střední školy v Klatovech, kterou jak věří, ukončí úspěšně maturitní zkouškou a bude moci pokračovat v dalším studiu na některé z vysokých škol, fandí ligové Slavii Praha.

Je také členkou Sboru dobrovolnýc hasičů a proto volné chvíle věnuje i požárnímu sportu, který se stal neodmyslitelnou součástí jejího života. „Starší a zkušenější kolegové mě nechávají nahlédnout nejen do tajů požárního sportu, ale i do věcí kolem hasičiny samotné, je tam skvělý kolektiv a moc mě to baví. Pořád se učím nové věci a pocit, že mohu tímto pomáhat lidem, které potká nějaké neštěstí, je nepopsatelný,“ představuje svůj další koníček.
Jana se prý nerada nudí a proto hledá aktivní zábavu. „Mé víkendy tvoří fotbal popřípadě hasiči. Někdy je složité tyto dvě aktivity skloubit dohromady a proto mi nezbývá moc času na nic jiného. Oba koníčky se snažím dělat zodpovědně a věnuji jim veškerý volný čas. Někdy se hasičské soutěže prolínají s fotbalovým utkáním a já se musím rozhodnout, na co se omluvím a rozhodování to není jednoduché,“ dodává.

Při svém prvním zápase v roli fotbalové rozhodčí se trochu bála a bojovala s trémou, i když se jednalo o utkání mladší přípravky. „Byl to zápas Domažlic proti Holýšovu a byla jsem skutečně nervózní. Měla jsem trému, abych něco výrazně nepokazila a nezklamala lidi, kteří mi věřili, že jsem ta pravá pro to, abych rozhodovala na hrací ploše,“ vzpomíná na své začátky.

Janu můžeme zatím vidět rozhodovat jako hlavní sudí utkání mládeže, včetně Okresního přeboru dorostu. Ale poznává už ve spolupráci se staršími a zkušenějšími sudími také zápasy dospělých v okresních soutěžích, prozatím jako asistentka rozhodčího. „Snažím se co nejvíce pískat, téměř každý víkend. Chci se zdokonalovat a je pro mě dobré, že mě komise deleguje se zkušenějšími kolegy na zápasy mužů jako asistentku rozhodčího. Praxí se naučím nejvíce, poznám atmosféru a přístup všech zúčastněných, pochytím nejen technické záležitosti kolem fotbalu, ale tím, že sleduji kolegy na hřišti, kteří působí ve fotbale již řadu let, se učím a dostávám pískání pod kůži. Hodně mně pomáhají i semináře a školení, kterých se pravidelně účastním.“