„Od doby, kdy jsem se rozhodl vydat se na dráhu rozhodčího, uplynulo pět let. A s odstupem času jsem rád, že jsem se do toho pustil,“ říká. Tento šestačtyřicetiletý sudí rád rozhoduje utkání, v nichž podle jeho slov o něco jde. „Hráči pak ke hře přistupují zodpovědně a je vidět hezký fotbal.“

Pravidelně se účastní seminářů. Nejen proto, aby si oživil pravidla fotbalu a dozvěděl se novinky a změny, ale i proto, že mezi rozhodčími našel partu lidí, se kterými se vždy rád sejde. „Samozřejmě navštěvuji semináře a školení, které nám komise naplánuje vždy dvakrát do roka. Získáváme nové poznatky a sjednocujeme si názory a postoje k různým herním situacím, což je pro nás sudí nezbytné. Mezi rozhodčími je dobrá parta a děkuji všem, co mne zasvětili do soudcování,“ doplňuje Helget.

Václav Helget pracuje ve strojírenství jako vedoucí expedice. Jsou dny, kdy se musí práci věnovat i o víkendech, proto volný čas spravedlivě rozděluje mezi svůj koníček a rodinu. „Když nejsem v práci, nebo nemám delegaci na utkání, věnuji svůj čas rodině, které musím poděkovat za shovívavost. S rodinou se zajímáme o historii a přírodu, takže ve volném čase rádi jdeme na procházku, popřípadě podnikáme výlety spojené s návštěvou tuzemských památek.“
Helget není v rodině jediný, kdo se aktivně věnoval a věnuje sportu, mimo jeho výše zmíněného otce se sportem zabývala i sestra. „Sestra hrála košíkovou, zahrála si i dorosteneckou ligu za Strakonice, Spartu, v ženské kategorii hrála několik let 2. ligu a pak dala před aktivním sportem přednost rodině.“

Helget má rád fair play a nerozlišuje ze své pozice utkání IV. nebo II třídy. Fotbal bere i jako společenskou událost. „Je skvělé, že se na fotbalu potkávají lidé, kteří se třeba jinak vůbec nevidí. Fotbal jim dává možnost povídat si, zavzpomínat. Fotbal sbližuje a brousí hrany.“ ⋌(kru)