Měl to být jakýsi svátek fotbalu B třídy, jelikož obě mužstva měly před tímto zápasem stejně bodů uprostřed tabulky. Bohužel z tohoto zápasu udělali frašku nominovaní rozhodčí, především sudí hlavní. Na utkání byl přítomen i delegát a byli bychom zvědavi, jaké hodnocení na rozhodčí vytvořil. Hlavní rozhodčí nezvládl zápas z hlediska autority a kvality, která by mu měla příslušet.

Zápas byl od začátku vyrovnaný podle očekávání. Bohužel hráči Horšovského Týna hráli velice nečistě. Při každém zpracování a uvolnění našich ofenzivních hráčů sahali k faulům zezadu, což v hodně případech měl rozhodčí trestat žlutou kartou. Tím by si získal respekt a předešel by frašce, která následovala. Zejména v druhém poločase při situaci, kdy obešel náš útočník gólmana hostů a mohl pohodlně zakončit do prázdné brány, ho brankář hostí sestřelil, aniž by měl možnost zasáhnout nebo vybojovat míč. Pravidlo jasně říká, že v tomto případě musí být faulující hráč vyloučen. Rozhodčí potrestal jmenovaného hráče pouze žlutou kartou. Tím ovlivnil další průběh zápasu. Následně nepochopitelně za běžný faul udělil druhou žlutou kartu našemu nejslušnějšímu a klíčovému hráči, který musel pod sprchy. Další nezvladatelná situace pro hlavního rozhodčího nastala cca pět minut před koncem zápasu, kdy hráč hostů sestřelil bez možnosti zasáhnout míč našeho gólmana tak, že ten se nekontrolovatelným pádem málem zmrzačil o zábradlí. Rozhodčí sice po druhé žluté kartě tohoto hráče poslal také pod sprchy, ale následující situaci také nezvládl. Jeden hráč hostí vyběhl ze hřiště a sprostě nadával divákům, poté se vrátil na hřiště a pokračoval ve hře, aniž by na toto hrubé nesportovní chování nějak hlavní sudí reagoval. Sebekriticky musím říci, že ani my funkcionáři na lavičce jsme se po tomto nechovali jako Středoevropané.

Každý člověk má vybudován mantinel jakéhosi sebeovládání, ale skutečně toto nešlo ustát. Hlavní rozhodčí zápas nezvládl, dokonce na něj byla po vyprovokování hráčů podle mého názoru spáchaná inzultace a mohl zápas ukončit. Do této trapné situace se dostal svojí neschopností. To, že nám neuznal dva regulérní góly, ani komentovat nebudu. Zápas skončil 2:3 ve prospěch hostů. Nechci hovořit o výsledku, ten jsme si konec konců fotbalově neuhlídali my. Měli jsme být nad věcí a nenechat se vyprovokovat neschopností jednoho rozhodčího, který z nedělního odpoledne udělal velkou frašku a ostudu především pro rozhodcovský sbor na úrovni B – třídy.

Nemám ve zvyku komentovat a hodnotit zápasy mediálně, ale bohužel jsem výkonem rozhodčího velmi frustrován, a proto jsem se pokusil uvolnit tímto článkem. Na zápas přijeli tři rozhodčí + delegát, náklady na tyto čtyři nominované pány stály náš klub téměř 2 500 Kč. Kdyby toto utkání řídil jakýkoli laik, určitě by se úkolu zhostil důstojněji. Rozhodčí má být autoritou a především vystupovat tak, aby zabránil hrubým faulům, a tím chránil zdraví hráčů.

Závěrem musím říci, že zvažuji pokračování mé činnosti u fotbalu, a to především kvůli takovému přístupu některých rozhodčích, potažmo funkcionářů ČMFS. Autor: Pavel Chmelík