Rekordních pět set osmdesát platících diváků sledovalo v sobotu v Krchlebech fotbalové utkání domácího výběru s týmem osobností krchlebského chalupáře a režiséra Ivana Řezáče vedených kapitánem, hercem Ivanem Trojanem. Ten v malé obci na Staňkovsku každoročně slaví narozeniny. Při té příležitosti si tam se známými zahraje fotbal.


Domácí StarŠ Krchlebský samet letos tvořil skoro kompletní A – tým, přesto zápas opět vyhráli hosté z FC Pražský nářez A.C. 6:2. Sestavu herců, režisérů, muzikantů a sportovních komentátorů, z nichž mnozí fotbal aktivně hrají, letos doplnili Vladimír Šmicer, Karel Rada a Zdeněk Svoboda. Avizovaný Ladislav Vízek se zdržel v Bělé. „Včera jsme s Ivanem probírali taktiku na dnešní zápas. Seděli jsme asi do čtyř do rána, a tak jsem byl rád, že jsem to sem z Prahy vůbec stihnul,“ řekl rozesmátý Šmicer po zápase. Pochvaloval si nejen dobrý výkon spoluhráčů, ale i prostředí. „Mají tu moc pěkné hřiště. Domácí se snažili, odvedli slušný výkon, ale my postavili opravdu silný tým. Já si dal i nějaký ten gól, takže spokojenost,“ doplnil Šmicer.


V úvodu zápasu domácí, kteří se loučili s trenérem Jaroslavem Kubešem, nastřelili dvakrát tyč a vypadalo to, že konečně vyhrají. Jenže obrat Šmicera o míč bylo těžké, ne – li zhola nemožné. Bývalý reprezentant splnil normu dvou gólů a pak už i ve vyložených pozicích přihrával spoluhráčům. Branku z penalty vstřelil také kapitán hostí Trojan, který si letos kromě divadla a filmu zahrál za prvoligovou Bohemku. Parádním gólem hlavou v letu se prezentoval Robert Záruba po centru od dobře hrajícího kolegy, komentátora Kozohorského.

„Domácí proti nám nasadili komplet áčko, dokonce posílené, tak jsem myslel, že dnes už vyhrají. Ale mě žádné vítězství neomrzí,“ prozradil oslavenec Trojan a dodal: „Soupeř omlazuje, ale my stárneme, takže už v týmu vždy alespoň tři fotbalisty potřebujeme. Každý rok se snažím přivézt někoho nového, aby to pro zdejší kluky byl zážitek, takže už tu byli Morávek, Hašek, Siegl, dnes Vláďa Šmicer. Karla Radu už beru jako místního, ten má kousek odsud chalupu.“ Příští rok by chtěl Ivan Trojan přivézt Pavla Nedvěda nebo Jana Kollera.

Po skončení zápasu si na své přišli lovci autogramů, největší zájem byl o snímek s Ivanem Trojanem a Vladimírem Šmicerem. Cesta do šaten jim trvala asi půl hodiny. Přesto rozdávali úsměvy na všechny strany, takže kdyby existovala soutěž o nejpříjemnější českou osobnost, bylo by těžké vybrat mezi touto dvojicí vítěze. Při večerní zábavě, na které pro Trojana hráli Nightwork, se pak z obrazovek známé tváře vmísily do davu 430 diváků a užily si skvělý koncert.