Zavzpomínejte trochu na své fotbalové začátky…
„Jako malého mě vůbec nic nebavilo. S fotbalem jsem začal až ve třetí třídě, v osmi letech v Sokolu Druztová. K fotbalu mě přivedl spolužák. Jednou jsem s ním zašel na trénink a chytlo mě to."

Na jakého trenéra vzpomínáte?
„Nejvíce vzpomínám asi na Jardu Diepolda z Chrástu, který mi dal šanci v dospělém fotbale, a to v době, kdy Chrást patřil k lídrům krajského přeboru. Nebýt jeho, tak bych se z dorostu ve Vejprnicích vrátil do Sokola Druztová a neměl bych možnost se dostat až do Žižkova."

Jste pověrčivý a máte nějaký rituál?
„Žádný zvláštní rituál nemám, jen nazouvám jako první levou kopačku."

Vedete si statistiky, kolik už jste nastřílel branek?
„Statistiky si nevedu. Na dorost a žáky už si nevzpomenu, ale v dospělém fotbale jsem jich vstřelil asi kolem stovky."

Se kterým spoluhráčem jste si fotbalově nejvíce rozuměl?
„Rozhodně s Jardou Kovaříkem. Díky němu jsem vstřelil spoustu gólů."

S Jardou Kovaříkem jste prý oba rádi nosili dres se sedmičkou. Jak jste to řešili, když jste hráli spolu v jednom týmu?
„V první sezoně v Chrástu jsem měl třináctku, jelikož sedmičku už měl Jarda. Po jeho odchodu do Domažlic jsem si ji vzal já, a když se za rok měl vracet, tak než se mohlo začít domlouvat, kdo ji bude dál nosit, dostal jsem nabídku ze Žižkova, takže už nebylo co řešit."

Kde skončily ony kopačky, které jste kdysi dostal za 40 gólů a nejvíce hattricků nastřílených v jedné sezoně v krajském přeboru za Chrást?
„Ty jsou momentálně ve sklepě ve skříni. Šetřím si je až na starou gardu." (smích)

Z krajského přeboru jste zamířil přímo na Žižkov. S čím vším jste se musel po přechodu do druhé ligy, a tím pádem do profi fotbalu vyrovnat? V čem byl největší rozdíl?
„V rychlosti a důrazu. V tom byl obrovský rozdíl, to bylo úplně někde jinde. Tam nebyl čas na nic, balon chodil od nohy. Jelikož patřím k hubenějším hráčům, tak bylo třeba také nabrat svalovou hmotu, která se hodila do soubojů."

Pojďme k Domažlicím. Jak došlo k tomu, že jste se ocitl zde?
„Na Žižkově už nebyl zájem, a tak jsem si hledal angažmá. Říkal jsem si, že se nejspíš vrátím domů, a tak jsem zkusil Domažlice, které jako jediné hrají kromě Viktorky výš než divizi. Zkusil jsem zavolat trenérovi, zda by o mé služby neměl zájem, a dopadlo to tak, že jsem tady."

Jsou pro vás Domažlice neznámý pojem?
„Domažlice pro mě nejsou cizí pojem. Zahrál jsem si tu už v dorostu s Vejprnicemi, párkrát jsem proti Domažlicím nastoupil i v České fotbalové lize. Navíc tu znám pár kluků, takže úplně do cizího jsem nešel."

S jakými cíli na Chodsko přicházíte?
„Budu se snažit zapadnout do herního systému Domažlic a snažit se pomoci na cestě za postupem do druhé ligy. Rád bych se více než v předchozích sezonách zapsal mezi střelce, kdy mi to tam nepadalo tolik, jak bych si představoval, chtěl bych se vrátit do role střelce, díky které jsem se dostal až do Žižkova."

Zatím jste nastoupil v přípravných zápasech. Jak silná podle vás Jiskra bude na jaře a měl by současný kádr na druhou ligu?
„Kádr máme kvalitní. Jsou tu hráči, kteří prošli Viktorií Plzeň a zahráli si i ligu, takže z tohoto pohledu určitě silné mužstvo Jiskra má. Ovšem vše bude záležet, jak si povedeme na hřišti. Tam se vše ukáže. Nikdo nám nedá nic zadarmo. Mužstvo je velmi ofenzivně laděné, v přípravě se nám střelecky vcelku dařilo, tak si to snad udržíme i do vlastní soutěže."

Když se ohlédnete zpět ve své sportovní kariéře, je něco, co byste dnes udělal jinak?
„Pokaždé není vše zcela podle představ a člověk by s odstupem času pár věcí určitě udělal jinak, kdyby to šlo, ale to je jen kdyby. Já to beru tak, že pro mě to byla obrovská zkušenost, za kterou jsem rád, a nelituji toho. A jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Člověk by se z chyb měl poučit a jít dál."

Vizitka Lukáše Roubala:

Narozen 12. dubna 1991 v Plzni. Je mu 23 let, svobodný. Bydlí v Druztové. Vzdělání: Střední škola informatiky a finančních služeb. Zaměstnání: Broker Consulting. Výška: 182 cm, váha: 76 kg. Silnější noha pravá. Post: útočník, krajní záložník. Oblíbené číslo: 7 nebo 11. Záliby: kino, playstation, přátelé.