Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Svého odchodu za hranice nelituje. V sedmdesát kilometrů vzdáleném Prackenbachu, kam vloni v zimě zamířil, si pochvaluje slušné chování, lepší realizaci i vedení klubu. Novému zaměstnavateli se za to odvděčil třemi góly většinou z přímých kopů, sedmi asistencemi i tím, že už třikrát byl nominován do sestavy kola Kreisligy Bayerwald!

Spolu s Filipem Procházkou z Plzně a Jiřím Pavlíkem z Horažďovic tvoří ´český střed´ v sestavě týmu SV Prackenbach. „Hraji středního defenzivního záložníka spolu s Filipem, před námi je Jiří, takže je to fajn. Nechci to zakřiknout, ale zatím jsem s výkony spokojen. Měl jsem také štěstí, že jsem byl zdravý a vyhýbala se mi zranění," říká Jakub.

Areál ´esfau´ se nalézá na vrcholu městečka, součástí je jedno ne vždy kvalitní hlavní a dvě tréninková hřiště. „Tréninky jsou rozdělené, zaměřené na vytrvalost, na techniku atd. O dost víc se tu běhá, ale to je dáno délkou tréninků. Oproti Čechám trvají dvě hodiny," přibližuje čtyřiadvacetiletý hráč.

Jak už bylo psáno, SV Prackenbach působí v Kreislize Bayerwald. „Soutěž je hodně vyrovnaná, s ohledem na upadající úroveň krajského přeboru v Čechách myslím, že je její úroveň o něco vyšší. Na zápasy cestujeme někdy i dvě stě kilometů, to už je opravdu dálka, ale klub nabízí možnost přespání, takže nic, co by se nedalo vydržet," uvádí.

Svěřenci brzy osmatřicetiletého trenéra Christiana Schnellera na podzim z patnácti zápasů prohráli jen tři, dvakrát remizovali, proto jsou druzí v tabulce. „Na vedoucí tým ztrácíme tři body. S takovým výsledkem je vedení spokojeno. Do jarní části jdeme s cílem bojovat o postup, tým na to máme," říká Ferra, který si zimní pauzu krátí futsalem v dresu domažlického Bomberu.

Příprava na jaro mu začíná v polovině února. Kromě posilovny, tréninků na hřišti a výběhů v Prackenbachu má být její součástí také týdenní soustředění v chorvatské Pule a čtyřdenní kemp v Horažďovicích, kde jeho spoluhráč vlastní penzion.

Jak je vidno, Jakub Ferra v Německu pookřál, daří se mu, a tak nemá důvod vracet se do Domažlic. „To by tam muselo být všechno jinak. Zatím chci zůstat, kde jsem, a do Jiskry se chci vrátit rovnou do staré gardy," říká s úsměvem.