V pátek slavila střelecká opora SG, Jirka Schlägel, své čtyřicáté narozeniny a vzhledem k tomu, že i jiná ovšem o desetiletí mladší opora, Jirka Zdráhal slavila taktéž, došlo k neplánovanému tříštění sil. To ale nemůže změnit nic na faktu, že ještě jednou oběma jubilantům srdečně blahopřejeme!

Na neoficiálním pátečním tréninku SG oznámil náčelník, že na turnaj ve Vilzingu, na nějž byla SG pozvána již před rokem a svou účast závazně potvrdila, se nahlásila čtveřice fotbalistů, a krizový management vedený Jirkou „Ledničkou" Schlägelem začal okamžitě jednat!

„Pošlu sms-ku 38 fotbalistům a ty, kapitáne, zatím objednej u Turka autobus, jinak to všechno nepoberem!
Teď si odskočím a sleduj, jak začne mobil pípat!"
„Jirko, nepíplo to ani jednou", hlásí kapitán ve chvíli, když se vrací Jirka z míst, kam občas musíme všichni.
„Než budeš posílat sms-ky, měl bys zjistit, zda ti jedinci ještě žijí, abys jen nesponzoroval nesmyslně operátora," konstatuje pesimisticky naladěný Bohouš a klopí do sebe několikátou orosenou holbu.
„Jé, já ty sms-ky neodeslal," konstatuje zděšeně novopečený manager.
„Takže pokus číslo dvě a hele, už to pípá, přesně pětkrát z 38, tři omluvy a dvě potvrzení!"
Budu tam! Jumbo
Budu tam Krutina! Viktor
„No, přece jen lepší něco než nic a ještě jednou vše nejlepší k narozeninám," praví kapitán SG a opouští bujarou společnost s hlavou jako pátrací balón.
„Ta zranění a ty pralesy nám byl fakt čert dlužen, ale dané slovo dodržet musíme, stůj, co stůj!"

V sobotu ve 14.00 na UMT už se začínají sjíždět účastníci zájezdu, chybí jen Krutina a déle čekat není možné. Takže se narychlo „zlanaří" dva mlaďasové a vyráží se směr Vilzing a nová dobrodružství.

Ve Vilzingu se hraje ve dvou skupinách na dvou hřištích 1 x 35 minut, tedy dvakrát ve skupině a o konečné pořadí.
„Borci, cíle bylo dosaženo už tím, že jsme v improvizované sestavě vůbec dorazili, a nevrhli tak stín na velmi dobré jméno Jiskry v zahraničí," sděluje kapitán a může se jít na věc!
„Všechno navíc bude jen milá nadstavba!"

Proti Vilzingu II. hraje Jiskra vlastně na jednu branku a soupeře nepouští do žádné vážnější šance. A tak rozhoduje zápas ve svůj prospěch brankou Vlčka, dvěma trefami Patrika Dufka, kdy sestavu Staré gardy Jiskry tvoří nehrající manager Schlägel, Lukáš ´Jumbo´ Frei, Václav Dufek, Major, Pavel Kruml, po těžké operaci navrátivší se Petr Polák – Vlček, Kuželka, Malzer, objev turnaje, z hokejového CSKA draftovaný Ríša Jiránek – Foldyna a střídající se mladíci Patrik Dufek a Major jr.

V průběhu zápasu si však natahuje sval Venca Dufek a vidina jakéhokoliv střídání tak mizí v nenávratnu.

K druhému měření sil proti Vilzingu nastupují Jiskráci s kosmetickými změnami sestavy, kdy se agilní, až rtuťovitý Polák posouvá do zálohy a tvrdý a neúprosný jako jeho jmenovec Jiránek do obrany, kam se také stahuje Vlček. Jeho místo zaujímá natrvalo Patrik Dufek.

Slabý soupeř se po kapitánově chybné rozehrávce zmocňuje míče a vybojuje rohový kop, z něhož těží po klasické „trmě vrmě" branku. Pak se stahuje do obranné ulity a předvádí čistokrevné catanaccio v jeho nejryzejší podobě. Jiskra ulitu rozevírá penaltou v podání Foldyny a brankami ze hry Jiránka a Patrika Dufka a je ve finále.

Před závěrečným měřením sil musel opustit tým bojovník Jiránek, a tak musel do brány Václav Dufek. Místo obránce a zároveň těžká úloha strážce maďarského exligisty Sandora Majora připadly na Jumba.

Favorizovaní domácí šli do vedení opět po slabině posledních měsíců, nedokonalém odkopu po rozehraném soupeřově rohu.

Těsně před koncem předvádí Jiskra líbivou kombinaci mladých pušek ve středu pole, po níž prchá Major jr. po pravé straně přes dva obránce. Předkládá jako na zlatém podnose kulatý nesmysl jednomu z nejlepších hráčů celého turnaje, Tonimu Vlčkovi, který „uklízí" míč do sítě. Tím posílá finále do penaltového dramatu, v němž hosté přehrávají domácí 4:2, neboť za ně netrefil pouze nosič Malzer, zatímco domácí netrefili jednou a jeden pokus zneškodnil bravurně Jumbo navrátivší se do klece po odehrání základní hrací doby. ⋌(maj)