Osobnost Deníku
Přečíst článek >

1952: Nováček čeřil vodu
Zahajme pohled do historie nejstarším obdobím. Na začátku 50. let se v Československu téměř vše kopírovalo podle sovětského vzoru a zásahů nezůstal ušetřen ani sport. Fotbalové soutěže převzaly systém jaro – podzim, každá sezona tedy představovala jeden kalendářní rok. Fotbalisté Staňkova završili úspěšný rok 1951 vítězstvím v kvalifikačním přeboru okresů Stod, Horšovský Týn, Domažlice a Tachov, čímž si poprvé v historii zajistili účast v krajském přeboru. Ten byl tehdy i v důsledku zmíněných změn druhou nejvyšší soutěží v republice – vítězové „krajů" hráli na konci roku kvalifikační turnaj o účast v I. lize…

Staňkov vstoupil do soutěže výborně, od března do poloviny května dubnu mu patřila první příčka v tabulce, kam se vrátil ještě začátkem července. V podzimní polovině sezony přišel určitý pokles formy a horší výsledky, konečné 4. místo v tabulce však bylo mimořádným úspěchem, o kterém mohly jiné týmy z domažlického regionu jen snít.

Před šedesáti lety tedy staňkovský fotbal prožíval první zlatou éru. Pamětníků již ubývá, ale dodnes se vzpomíná na mužstvo plné vynikajících osobností – ať už šlo o „šéfa" Karla Mandíka, výborného hlavičkáře a celkově univerzálního hráče Miloslava Tomáška a další skvělé fotbalisty, jakými byli Josef Škopek, Stanislav Znamenáček, Karel Benda, Vladimír Konečný a další…

1972: Postup do divize
Na začátku 60. let přišla na staňkovský fotbal krize, přišel dokonce pád až do okresního přeboru. V roce 1964 Staňkov vyhrál I. B třídu, do sestavy se dostávalo stále více hráčů nastupující generace, která měla zanedlouho psát další nadmíru vydařenou kapitolu tamního fotbalu. V sezoně 1968/69 přišlo pod vedením trenéra Vladimíra Sellnara vítězství v I. A třídě a postup do krajského přeboru. V něm Sokol Staňkov skončil nejprve třetí, pak pátý a sezona 1971/72 již přinesla nečekaný úspěch.

Už po podzimní části byli svěřenci Vladimíra Sellnara na 2. příčce a patřili do okruhu postupových kandidátů spolu se Slavií Karlovy Vary B, ZČE Plzeň a Duklou Domažlice. Ve druhé polovině sezony se však již rozjel postupový válec, Staňkov v polovině května vyhrál zřejmě nejdůležitější zápas jara nad ZČE Plzeň 2:0 a pak již šel za svým cílem, o němž se před začátkem sezony asi vůbec nemluvilo. Vše potvrdila poslední kola – po vítězství v Kralovicích přišla výhra v Ostrově a potvrzení postupu do divize. S krajským přeborem se Staňkovští rozloučili vítězně, když zdolali Slavii K. Vary B na svém škvárovém hřišti 4:0.

Staňkov se tedy poprvé v historii mohl těšit na divizi, v níž nakonec působil čtyři sezony, přičemž hned v té první velmi úspěšně vzdoroval favoritům a ještě na začátku jara tabulku vedl.

Postupový tým před 40 lety tvořili zejména odchovanci, tedy hráči ze Staňkova nebo okolních vesnic. Tahounem a velkou oporou týmu byl brankář Bohuslav Berka, hru tvořil záložník s vynikající přihrávkou Miroslav Bešta, o góly se starali zejména střelci Milan Řeháček a Jaroslav Vítek. V týmu byla ale řada dalších výrazných osobností jako bratři Josef a Jaroslav Volfové, Karel Hříbal, Miroslav Charvát, Miroslav Franta, Václav Roučka, Václav Ircing, Karel Mlnařík a další…

1992: Pod vedením legend
Dostáváme se o dalších 20 let dál a ke třetímu výročí. V hubených 80. letech sice ve Staňkově byla spousta dobrých fotbalistů, tým ale na nějaký výraznější úspěch čekal marně. Vše se změnilo v prvních letech po listopadu 1989. Údajně na doporučení někdejšího trenéra Sellnara se staňkovského áčka ujala trojice bývalých divizních legend – trenér Miroslav Charvát, asistent Josef Sokol a vedoucí týmu Bohuslav Berka. Přišel rychlý výkonnostní vzestup a posun z I. B třídy až do krajského přeboru! Postup do něj si Staňkov zajistil poslední květnový víkend roku 1992 po vítězství 4:1 nad okresním rivalem Tatranem Chodov.

Mužstvo tehdy I. A třídou skutečně „proletělo", v pátém kole se usadilo na 1. místě a už na vrchol tabulky nikoho nepustilo. Není bez zajímavosti, že za Staňkovem zůstala řada týmů, které pak během několika dalších let postoupily do divize – Rokycany, Vejprnice, Chlumčany, Klatovy…
Trenéři měli k dispozici poměrně úzký kádr, který se příliš neměnil, byly to však jeden kvalitní fotbalista vedle druhého – Karel Tesař, Petr a Luděk Stauberové, Václav Steinberger, Pavel Smazal, Václav Výrut, Petr Cenefels, Alois Wendl nebo Zdeněk Jakl…

Staňkov pak v krajském přeboru působil nepřetržitě plných patnáct let. Ale to už je jiná kapitola, jejíž stránky psala řada dalších hráčů i trenérů.⋌Autor: Viktor Steinbach