K vašim prvním kontaktům s fotbalem prý došlo v Hlohové. Je to pravda? A jak jste se ocitl ve Staňkově?
„První registraci jsem měl v Hlohové, kde mě trénoval Roman Vacík. Ve Staňkově jsem se ocitl díky panu Herianovi, který mě oslovil. Proto jsem šel na hostování do Staňkova, kde se hrála krajská soutěž žáku. Asi po měsíci za mnou pan Herman přišel, jestli bych nechtěl jít na technický přestup. Souhlasil jsem a od té doby jsem staňkovský hráč."

Patříte k těm hráčům, kteří se Staňkovem zažili nejen to dobré, ale také pád z ´kraje´ a I. A třídy. Kdyby v minulé sezoně klub nevyhlásil mobilizaci a nezískal zpět Gusta, Trhlíka a Štverku, odešel byste tehdy?
„Ve Staňkově jsem toho zažil už hodně, to je pravda. Neustále mě plno lidí přemlouvá, abych ze Staňkova odešel a šel hrát ještě vyšší soutěž. Staňkov je ale pro mě fotbalový domov, i když jsem vlastně začal hrát v Hlohové. Takže i tehdy bych asi stejně zůstal ve Staňkově. Nechci už dojíždět z velké dálky za fotbalem."

Před začátkem sezony se ale ve Staňkově povedlo dát kádr do kupy a posílit jej o odchovance s cílem vrátit se do vyšších krajských soutěží. Po podzimu to vypadalo nadějně, jenže před jarem odešel desetigólový Pavel Trhlík. Věřil jste, že to přesto nakonec vyjde?
„Pavel Trhlík je kvalitní fotbalista, kterého jen tak nenahradíte. Místo něj ale přišel Tomáš Homolka, který dal taky plno důležitých gólů. Věřil jsem, že určitě půjdeme do baráže. Na konci nám chyběly jen dva body na přímý postup."

V soutěži byly čtyři nebo pět týmů z čela tabulky, které mohly pomýšlet na postup či na baráž. Kdyby bylo ještě jedno místo v baráži, kdo by si ho podle vás zasloužil?
„Podle mě proti nám hráli nejhezčí fotbal hráči Sokola Lhota, i když ´dojeli´ na neproměňování šancí."

Co říkáte Postřekovu, který si to s vámi přijel rozdat o místo v baráži férově na trávníku, i když to mohl zkusit i jinak?
„Postřekov byl hodně silný soupeř a i když to mohl zkusit jinak, popral se o baráž na hřišti, což je sympatické."

V baráži jste narazili na Spartu Dlouhý Újezd a vy Spartu nemáte rád. Čekal jste, že to bude tak snadné a že soupeř bude tak moc ´rozložený´?
„Pro nás byl Dlouhý Újezd nejpříznivější soupeř, jakého jsme mohli dostat, protože byl jediný, jehož jsme znali. Věděli jsme, že ke konci soutěže dostával hodně gólů. Že to nakonec bude tak lehké, to jsem ale nečekal…"

I pro vás šlo o vydařenou sezonu. Po zranění kolene na podzim jste se na jaře vrátil ve skvělé formě, nebylo znát, že jste v zimní přípravě nehrál, a nakonec jste se s patnácti góly stal nejlepším střelcem Staňkova. Lékaři vám zřejmě při léčbě nohu dobře ´vycentrovali´…
„Vydařená sezona bych tomu neříkal. Osobně jsem čekal, že gólů dám daleko víc. Ale hned ve třetím zápase sezony jsem se zranil a celý podzim jsem pak vynechal. V únoru jsem podstoupil operaci, při které mi spravili meniskus a zjistili, že mám přetržený vaz levého kolene, takže musím ještě na plastiku vazu."

Osobně se mi nejvíce líbil váš gól v Mrákově, kde jste z dálky nachytal gólmana. Na který svůj gól vzpomínáte vy?
„Nezáleží, jestli jsou góly hezké nebo ne. Důležité je, že to tam padá."

Na dvou místech se drby šíří stejně rychle. U holiče a v ochozech fotbalového stadionu. Hodně se mluví o odchodu vás, Hermana a Brože. Co je na tom pravdy?
„Nevím, jak ostatní kluci, ale podle mě by byla hloupost teď odcházet, když jsme postoupili…"

Jednou z novinek je vznik farem i v nižších soutěžích. Jak se díváte na tuhle novinku a jaké výhody spatřujete ve spolupráci třeba Staňkova a Krchleb?
„Tohle řešení mělo přijít už dávno. Staňkov i Krchleby spadají pod jedno město. Nejdůležitější je asi domluva mezi vedením obou klubů. Do budoucna tohle bude muset rešit víc týmů z vesnic. Hráčů ubývá a mladí o fotbal nemají moc velký zájem."

Staňkov nyní čeká I. A třída. Z hlediska počtu sestupujících a postupujících je to nejtěžší soutěž. Je to i velký rozdíl ve výkonnosti oproti I. B třídě nebo je větší rozdíl až mezi I. A třídou a krajským přeborem?
„Vždycky se dá hrát s každým. Hodně ale bude záležet na přípravě. První tři týmy z I. B třídy mohou podle mě hrát v polovině tabulky I. A třídy."

Na jakých příčkách byste se při síle soupeřů mohli první sezonu po návratu do I. A třídy pohybovat?
„Polovina tabulky by byla dobrá. Hlavně se vyhnout baráži."

Vaším osobním cílem je návrat do krajského přeboru. Může to současný kádr dokázat a hrát v této soutěži důstojnou roli, nebo by musel omladit a posílit?
„Milan Kucharič a vedení oddílu dělají maximum pro to, aby se staňkovský fotbal zvedl a působil tam, kde byli všichni zvyklí. Bohužel starší hráči mají pořád větší výkonnost než ti mladí. Dorost by se mohl daleko
víc zapojovat a měl by víc chtít hrát. Zatím je to spíše o přemlouvání. Momentálně je I. A třída asi strop, co může Staňkov hrát."

Vizitka Ondřeje Janky:
Narodil se 21. 1. 1986 ve Stodě, je mu 27 let a bydlí s rodinou v Kolovči. Vyučil se truhlářem a pracuje u otce na výrobě plastových oken. Číslo dresu 6 nosí už od žáků. Především hraje levou nohou. Přezdívka: Andres. Sní skoro vše, až na hodně tlusté maso.