Prozradíte, jak vypadala příprava Olomouce na zápas se Spartou a lišila se nějak oproti jiným soupeřům?
„Příprava probíhala stejně jako na každý jiný zápas, protože proti soupeřům chceme hrát pořád stejně a neměnit náš styl. Ukázali jsme si jen v nácviku na hřišti, jak a kudy by šlo Spartu ohrozit, a jaké napadání by jim mohlo dělat problémy.“

Neříká se mi to vůbec lehce, ale vypadá to, že momentálně má na Spartu každý snad od divize výš…
„Nemyslím si. Co se týká individualit, tak jsou ohromně silní. Ale asi mají problém v týmovém pojetí nebo nevím. Každopádně v pohodě asi nejsou. Na druhou stranu my hrajeme náročný fotbal a presink, což na ně hlavně ve druhém poločase platilo a byli jsme za to odměněni.“

Sparta ožila příchodem Rosického. Byl jste vy jako obránce soupeře rád, že taková persona jde od hry?
„V průběhu zápasu už moc nekoukáte, jestli hraje ten nebo ten. Je pravda, že jejich hře dal trošku lepší řád, ale zase na druhou stranu je to klasicky ofenzivní hráč a tak vznikaly větší prostory pro naše protiútoky. Každopádně bylo super vidět takovou personu na hřišti a určitě pokud vydrží zdraví tak jim moc pomůže to je bez debat.“

Jak jste se v samotném zápase cítil vy osobně?
„Kdybych nedal ten gól, tak jsem na sebe byl asi spíše naštvaný. Myslím, že to nebylo nějak povedené utkání ode mě. Na druhou stranu teď už se nikdo nezeptá jak jsem hrál, ale uvidí 1:0 a gól Sladký. Někdy to tak prostě je.“

Kolikátá vaše ligová trefa to byla, jak vysoko gól do sítě Sparty řadíte?
„V první lize to je moje druhá branka, takže kam jinam ji řadit než hodně vysoko. Ono se řekne, že to byla Sparta – velký tým, ale kdyby to bylo proti komukoliv jinému tak jsem šťastný stejně. Za ten zápas jsme získali 3 body jako za každý jiný a sezona není o jednom zápasu. Spíš jen, že to bylo tak sledované, tak to vypadá mnohem zajímavěji. Ale jsem moc rád, že na zápas přijel brácha a viděl to společně s mojí přítelkyní na vlastní oči. Vlastně hned, co ze mě kluci při oslavě odpadli, tak jsem se díval na ně. Navíc to bylo v televizi, tak to viděli doma i rodiče a věřím, že jsem jim udělal radost, protože mě hodně podporují a pomáhají.“

Asi jen málokdo před sezonou věřil, že by nováček v lize mohl být v polovině s jedinou porážkou tak vysoko. Konec je daleko, přesto jak lákavá je vidina pohárů?
„To je pravda, ale po tom začátku, kdy jsme vyhráli v Boleslavi a doma s Libercem, jsme začali tušit, že jsme odlišní a hrajeme tak, že by s námi soupeři mohli mít problémy a to se potvrzuje. Užíváme si to, makáme každý zápas na doraz a výsledky jsou nám odměnou. Poháry by byly pohádka, ale je odehraná teprve půlka sezony a to je ošemetné. Uděláme však maximum pro to, abychom zůstali co nejvýše. Myslím si, že poháry už hrály daleko horší týmy než jsme my.“

Uvidíme vás během svátků doma, třeba na nějakém turnaji nebo v dresu RSC v zimní lize?
„Letos zřejmě ne. Už je to jinak, než když jsem hrál druhou ligu. Tady je konkurence větší a riskovat, že kvůli zranění přijdu o místo v sestavě, to bych si neodpustil. Navíc nebude vůbec čas. První hrací víkend Zimní ligy Deníku máme ještě Liberec, další jedu s přáteli na wellness pobyt a hned poté na týden do Spojených arabských emirátů s přítelkyní. A pak už jsou Vánoce, konec roku a začíná příprava. Ale RSC budu držet samozřejmě palce a budu je sledovat!"