Dejmek se výrazně podepsal pod úspěchy Vejprnic v krajském přeboru – z mužstva, které se pohybovalo ve středu tabulky, se stal jeden z favoritů soutěže. Se „sešívanými" vybojoval loni druhé místo, v roce 2013 triumf v Poháru PKFS. V aktuálním ročníku přezimují Vejprnice na třetím místě, zimní přípravu už ale Dejmek nepovede. Po dlouhém lanaření se charismatický kouč ujímá Klatov, které zvládly divizní podzim v roli nováčka na jedničku s hvězdičkou a ve čtvrté nejvyšší soutěži přezimují na osmém místě.

Kdy jste se vlastně dozvěděl o zájmu Klatov?

Poprvé mě Klatovy oslovily už v září, celou věc jsem si nechal projít hlavou, a po dlouhém uvažováním jsem odmítl. Nicméně s manažerem Koželuhem jsme byli permanentně v kontaktu, nakonec mě přemluvil.

Co vás tedy zlomilo?

Ve Vejprnicích jsem působil pět a půl roku a viděl jsem určité stereotypy, ze strany kluků to bylo monotónní. A navíc trénovat vyšší soutěž je motivující.
Ve Vejprnicích jste bojovali o čelo tabulky, přesto klub nabídku na divizi nepřijal. Nebyl jste trošku frustrován, že jste nemohli postoupit výš?
Jistě, ale je to o penězích. Kdyby byly, tak bychom do divize zřejmě loni postoupili. To však nebyl rozhodující faktor, proč jsem se rozhodl odejít. S klukama jsme byli okoukaní, některé jsem vedl i v dorostu (Milan Dejmek trénuje dorost na Sportovní škole v Plzni) nějakých sedm let. Cítil jsem, že tým potřebuje nový impuls, jiné tréninky.

Divizní angažmá jste získal po více než pěti letech, jak se podle vás změnila kvalita soutěže?

Je to pro mě nová výzva. Před pětiletým působením ve Vejprnicích jsem trénoval v divizi šest let po různých klubech. Ale pět let je dlouhá doba, soutěž jsem sledoval výsledkově, nikoliv herně. Jsem hodně zvědavý, jak se divize změnila k lepšímu nebo spíše soutěž upadla jako krajský přebor.

Klatovům před sezonou příliš mnoho odborníků nevěřilo, nakonec ale trochu překvapivě přezimují na solidním osmém místě. Co soudíte o ambicích mužstva?

Cíle klubu nejsou bojovat o záchranu, což je pro mě určitě hozená rukavice. Doufám, že se nám bude společně dařit a vše povede ke zdárnému vývoji.

Čekal jste, že notně podceňované mužstvo takto na podzim uspěje?

Upřímně mě překvapili, hlavně posledními výsledky, kdy šest nebo sedm kol v řadě neprohráli. Kvalita týmu je nesporná, před sezonou posílili, což se ukázalo jako dobrá cesta. Teď jde o to konsolidovat kádr, případně jej doplnit. Jaro bude mezi mnou a hráči takové seznamovací, důležitý bývá druhý rok v soutěži, kdy vyprchá nováčkovský elán. Věřím, že budeme okupovat vyšší příčky, a ne se jen strachovat o záchranu.

Trénoval jste v minulosti některé fotbalisty Klatov?

Ještě za mého působení v Klatovech jsem trénoval druhého brankáře Hermana, znám se s Jindrou Sojkou (prezident klubu). Drtivou většinu kluků znám jen jako soupeř.

U kormidla klatovského mužstva letos na podzim před vámi stáli Jiří Jakš, zbytek podzimu pak Karel Krejčí. Budete oproti nim razit odlišnou herní filozofii?

Pana Krejčího znám, je to vynikající motivátor. Myslím, že defenziva funguje na výborné úrovni, ale musíme zapracovat na lepší produktivitě.