„Henry byl nejlepší útočník své doby. Jako malý kluk nejdříve dělal atletiku, až poté začal hrát fotbal. Rychlostí převyšoval ostatní hráče, obdivoval jsem i jeho rychlou práci s balonem a neuvěřitelný tah na branku,“ uvádí někdejší obránce divizní Jiskry s nadšením o ikoně Arsenalu, která fanoušky nejpopulárnější kolektivní hry mnohokrát potěšila typicky ladným zakončením placírkou.

Na slavné San Siro doprovázel odchovance domažlické kopané největší příznivec Rossoneri na Chodsku Víťa Kohout a kamarád z fakulty Petr Šimonovský s bratrem Petrem. „Víťa a Josef jsou velkými fanoušky italského velkoklubu, já jsem letitý fanda Arsenalu,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý student fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Na slavném stadionu v Miláně byl poprvé, Josef a hlavně Víťa už několikrát.

Utkání přilákalo do ochozů sedmdesát tisíc diváků. Mezi nimi si televizní kamery našly fanouška z Domažlic se vzkazem adresovaným hvězdě londýnského celku. „Ke konci zápasu jsem vstal ze sedačky a šel co nejblíže k bráně. V jednu chvíli, během rohu Arsenalu, si Thierry mého vzkazu všiml a to byl pro mě ten nejkrásnější zážitek. V tu chvíli, hodně nadneseno, jsem se cítil jako jeden z nich,“ líčí Honza. Nezvykle dlouhý záběr na mladíka v brýlích s anglicky psaným vzkazem obletěl doslova a do písmene celý svět. „Okamžitě mi na mobil začalo chodit plno zpráv nejen z domova, ale i z ciziny, například od kamaráda Zeida z Libanonu,“ vzpomíná Šmirkl, díky kterému se Domažlice dostaly do povědomí.

Sám však ve fotbale moc štěstí nemá, jeho slibnou kariéru v Jiskře přerušilo před lety zranění. Vloni na podzim se vrátil a hrál za týnské Dynamo, ale v posledním utkání si poranil sval. „Studuji školu, ve které je zdraví na prvním místě. Uvidíme v létě, ale fotbal mi hodně chybí,“ dodává a na dálku zdraví všechny fotbalisty a fandy v Domažlicích, především pak velkého příznivce Gunners Jakuba Ferru.