Hned v úvodu setkání bývalých hráčů klubu založeného v roce 1951 se minutou ticha vzpomnělo na ty, kteří už bohužel dorazit nemohli. I tak ale za stoly zasedla legenda vedle legendy. Až z Mladé Boleslavi přijel brankář Petr Mareš, který v úvodním duelu kvalifikace o postup do divize mezi Chodovem (vítězem krajského přeboru na Plzeňsku) a Horním Slavkovem (vítězem na Karlovarsku), chytil sudími tlačenému soupeři dvě penalty. Za Chodov, jehož základ kromě místních tvořili i vojáci z Domažlic, tehdy s Marešem nastoupili Jansa, Velfl, Pfeifer, J. Chmelík, Polívka, Váchal, M. Chmelík, Sladký, Kratschmer, Žiak, Höll a Sedlařík.

Vedle Mareše U Mejtnejch usedl Karel Polívka, jeden z organizátorů setkání a hlavně autor prvního gólu Chodova v odvetě, která se hrála o týden později. Slavkov tehdy pět minut před koncem z penalty vyrovnal, jenže poté nastoupil Jan Sladký. Dvě minuty před koncem gólem na 2:1 rozjásal šest stovek přihlížejících diváků a věnoval tak Tatranu k pětatřicátému výročí existence postup do divize. Ani tento asi nejslavnější ´žolík´ chodovské kopané na setkání nechyběl. Koho však spoluhráči po třiceti letech postrádali, byl Moravan Roman Sedlařík či rodák z Ružomberoku Milan Šiška. Něco málo přes metr šedesát vysoký fotbalista prý dokázal jako dnes Messi obejít čtyři hráče bez mrknutí oka. Bohužel mu před sezonou v divizi přerazili v Přešticích nohu.

Chodov po postupu na úvod porazil druholigovou Vlašim potrestanou sestupem do divize, později udolal i rezervu Českých Budějovic, jinak se mu ale v konkurenci týmů s ligovými hráči v sestavách včetně třeba Bohemians nebo Svéradic s šesticí ligistů z Plzně moc nedařilo. „Z některých zápasů jsme se vraceli třeba v půl druhé ráno a v pět už jsme šli do práce. Bylo to náročné, ale nebýt četných zranění, divizi bychom udrželi. Plno zápasů jsme totiž prohráli jen těsně," vzpomínali svorně u výčepu Josef Velfl s Jindřichem Pfeiferem.

U stolu, kde seděli bývalí hráči, později trenéři či funkcionáři Vladimír Cedidla, Miloslav Blažek, Václav Ludvík a Jan Knopp, na to konto padlo, že prosby zraněními zdecimovaného Chodova o hráčskou výpomoc tehdy až na Postřekov nikde jinde na Domažlicku nevyslyšeli, a tak po roce přišel sestup a následoval útlum a propad až do okresu. „Přes všechny ty prohry se s divizí pojí vzpomínky celé naší generace, kdy se na dlouhých výjezdech na jih Čech nebo Moravu mnoho zažilo," uvedl Cedidla.

Lidí, kteří měli podíl na nejúspěšnější éře chodovské kopané, bylo hodně. „Nebudu je všechny jmenovat, abych někoho neopomenul, ale jedno jméno zmínit musím, a to vedoucího mužstva a nějaký čas i předsedu oddílu Milouše Fišera, který už není mezi námi," řekl bývalý kouč Knopp.

Fotky ke stažení: www.uschovna.cz/zasilka/FGJ6A47WSLD9466H-667