Fotbal u vás v rodině někdo hrál před vámi nebo jste první?
„Vím, že fotbal hrával můj strejda i děda, moc nevím na jaké úrovni, ale fotbalové vlohy v rodině určitě nějaké mám."

Od mala hrajete za Viktorii? Kdo vám ve vaší dosavadní kariéře nejvíce pomohl, poradil?
„S fotbalem jsem začínal v Křimicích v šesti letech. Tam jsem strávil krásné čtyři roky a až v deseti letech jsem změnil fotbalový klub a přestoupil do Viktorie. Od mala mě podporuje celá rodina, především mamka s dědou, který jezdí snad na každý domácí zápas a prožívá vše se mnou. Z trenérů bych chtěl určitě zmínit pana Havlíčka, který mě vedl v Křimicích a trenéra Mrázka, pod kterým jsem zažil zatím nejlepší fotbalové období a hodně mě naučil."

Měl jste už někdy chuť s fotbalem skončit? Pokud ano, při jaké příležitosti to bylo a co vás přivedlo zpět?
„Je pravda, že už jsem ve fotbale zažil spoustu špatných období, ale že by to bylo někdy tak hrozné, že bych uvažoval o konci, to určitě ne. Od mala sním o tom, že se budu fotbalem živit a za tím si stojím pořád. Není nic lepšího, než když člověk dělá to, co ho nejvíce baví a může se tím živit."

Hrál jste za mládežnické reprezentační výběry. Jaké věkové kategorie to byly a váš TOP zážitek z reprezentace?
„Za reprezentaci jsem toho moc neodehrál, účastnil jsem se srazů kategorie U-16 a U-17. Mezinárodní turnaj jsem absolvoval jen jeden a oslnivého úspěchu jsme nedosáhli a ještě jsem odehrál myslím tak tři přípravné zápasy."

Ne každý fotbalista chce z Viktorie do „provinčních" Domažlic. Prozradíte důvody, proč jste na nabídku kývl?
„Poslední půl rok jsem strávil v plzeňském A – týmu, ale zápasy jsem hrál za plzeňskou juniorku. Bylo jisté, že novou sezonu začnu na hostování a půjdu se seznamovat s dospělým fotbalem jinam, protože juniorská liga opravdu nemá s dospělým fotbalem nic společného. Nabídka Domažlic se jevila jako velmi zajímavá i s přispěním toho, že trenérem bude Pavel Horváth. Dospěli jsme k závěru, že v Domažlicích se nejlépe adaptuji v dospělém fotbale a může mě to fotbalově posunout výš."

Domažlice pro vás byly neznámý pojem nebo jste o nich něco věděl?
„Domažlice určitě neznámý pojem nebyly. Hraje tu několik mých bývalých spoluhráčů, takže jsem do tak neznámého prostředí nepřišel. Věděl jsem i o kvalitě kádru, který tady je. I to byl důvod, proč jsem se rozhodl jít sem. Myslím, že je tady konkurenceschopný tým a že se od zkušenějších hráčů, kteří tady působí, můžu hodně naučit."

Pojďme se vrátit k pohárovému překvapení na úkor Jiskry, kdy několikanásobný osmifinalista vypadl s divizními Karlovými Vary. V čem vidíte příčiny překvapivé porážky?
„Těžko se k tomu vrací, to bylo opravdu velké zklamání a šok. Bohužel jsme nedodržovali v úvodních 25 minutách taktické pokyny a vytvořili tři chyby, které všechny soupeř dokázal potrestat. Potom už se hraje složitě proti jakémukoliv soupeři, když po 25 minutách prohráváte 3:0. Musíme to brát jako výstrahu a ponaučení do dalších zápasů."

Jak ´profík´ jako vy hodnotí přípravu Domažlic na novou sezonu? Lze tréninky srovnat s ligou nebo ne?
„Než jsem se připojil k týmu Domažlic, tak jsem absolvoval 14 denní cyklus v Plzni. Myslím, že obě přípravy byly velmi podobné. Co se týče nabírání kondice, tak to je asi všude stejné, a po taktické stránce byla příprava v Domažlicích určitě srovnatelná s ligovými mužstvy, protože sám Pavel Horváth jich absolvoval spousty. Tréninky, které připravoval, byly myslím srovnatelné s ligou."

Trenér Jiskry Pavel Horváth je znám svými šprýmy. Už jste měl čest být jeho obětí? A vrátil jste mu to?
„Zatím jsem neměl tu čest a doufám, že mě to ani nepotká, ale kdyby ano, určitě bych si nedovolil mu cokoliv vracet."

Když se podíváte na tabulku ČFL, na jakého soupeře se těšíte nejvíce?
„Sezona bude dlouhá a náročná, když je nyní v soutěži dvacet mužstev. Nejvíce se těším na zápas s Tachovem, to bude určitě hodně vyhecovaný a zajímavý zápas a na utkání s Mostem, ve kterém působí moji dva bývalí spoluhráči Jirka Piroch s Markem Hejdou."

Co je podle vás ještě třeba zlepšit, aby Jiskra skutečně bojovala o špičku tabulky?
„Jak už jsem zmiňoval, kvalita je tady velká. Myslím, že když do sebe dostaneme po taktické stránce vše, co trenéři chtějí a doplníme to fotbalovou kvalitou, budeme v horních patrech tabulky a doufám, že budeme až do konce v boji o postup do druhé ligy."

Vizitka Dominika Hradeckého

Narodil se 17. 2. 1994 v Plzni. Je mu 21 let. Trvalé bydliště má v Radčicích, ale bydlí v Plzni na Skvrňanech. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní. Je zadaný, má přítelkyni Dominiku. Má starší sestru. Nastupuje ve středu zálohy, na defenzivním i ofenzivním postu, silnější noha je pravá. Měří 177 centimetrů a váží 70 kilogramů. Číslo dresu má 17, mezi oblíbené hráče patří například Tomáš Rosický nebo záložník oblíbeného týmu Juventusu Turín Paul Pogba. Ve volném čase se věnuje přítelkyni a pejskovi, rád si zajde na dobré jídlo do restaurace. Ze sportů mimo fotbal si nejraději zahraje tenis.