Milane, když jste do Domažlic před lety přicházel, čekal jste, že by mohlo pouto s Jiskrou vydržet tak dlouho?
„Abych pravdu řekl, tak jsem nečekal, že tu vydržím tak dlouho. Ale začalo to hned postupovou sezonou z divize a následovala krasojízda Českou fotbalovou ligou, dvěma ročníky Poháru České pošty. Doufám, že ještě nejsme u konce…" (smích)

Za ta léta jste tady toho zažil hodně, co řadíte k největším zážitkům a proč?
„Je pravda, že zážitků je mnoho, fotbalových i těch mimo trávník. Pokud bych měl vybrat jediný, tak asi zápas se Spartou, která v rámci poháru přijela na Střelnici a já se trefil ´za háčky´… (smích) Sice to tehdy byla pouze kosmetická úprava výsledku, ale na tohle se nezapomíná. Ale je spousta dalších zápasů, na které rád vzpomínám, jsou to především pohárová utkání, kde se nám poslední dobou velmi daří."

Jak vy osobně hodnotíte minulou ´podivnou´ sezonu?
„Minulá sezona byla plná očekávání, zvratů, euforie a beznaděje. Platilo klasické fotbalové ´jednou jsme nahoře a jednou dole´. Největším kamenem úrazu byla zranění a úzký kádr. Nakonec jsme to ale nějak ukopali, zvládli to a teď už koukáme jen a jen dopředu. Hodně jsme posílili, posty jsou takřka zdvojené, nikdo nemá nic jistého, a proto budeme tuhle sezonu mít ty nejvyšší ambice."

Dostudoval jste, prý pracujete jako manažer pro hokejovou Plzeň. Soudím, že fotbal už pro vás asi není takovou prioritou, jakou byl před pár lety. Jak jste na tom s časem a chutí do tří nebo čtyř tréninků týdně a cestování na zápasy v ČFL o víkendech?
„Jojo, to je pravda, podařilo se mi dostudovat a získat práci, o které jsem si mohl v minulosti nechat jen zdát. A aby toho nebylo málo, tak od září jdu ještě na dva roky do školy, tak bude času ještě méně. Samozřejmě je to trochu na úkor fotbalu. Kolikrát není ani chuť jet z práce rovnou na trénink, zvlášť, když máme tréninky čtyřikrát v týdnu, to je úplná nechuť. Toho volna si pak opravdu moc neužijeme, ale pokud chceme v Domažlicích ještě něco dokázat, tak je to nutnost. Co se týče zápasů a cestování, tak tam je to naopak, víkendy si užívám. Na cesty se pokaždé nesmírně těším, protože celou cestu hráváme s klukama karty, takže cesta rychle uteče. Pro někoho, jako je třeba Mára Bauer, samozřejmě končí hra dříve, pro někoho déle. Každopádně na zápasové výjezdy se velmi těším."

Patříte k ´mazákům´, můžete tedy srovnávat. Sešel se podle vás někdy v minulosti tak silný kádr, jako je v kabině nyní?
„Myslím, že to nebude jen můj názor, ale jsem přesvědčen, že v minulosti tu ještě nikdy tak silný kádr nebyl. Myslím, že na žádném postu není slabina. Od letošní sezony si hodně slibujeme, jak my, tak i vedení klubu, což je vzhledem k posílení kádru pochopitelné. V přípravě to ještě nebylo ono, měli jsme sice v zápasech pasáže, které by snesly přísnější měřítko, ale i fáze, kterých se musíme vyvarovat. Tři čtvrtiny kádru tvoří noví hráči, musíme se sehrát, ale věřím, že s přibývajícími zápasy to bude lepší a lepší."

Co bude patřit k přednostem nového týmu a za jak dlouho se dokážete sehrát?
„Těžko říct, co bude naší hlavní předností. Máme celkově silný tým, těžko hodnotit po asi šesti přátelských zápasech… Navíc bylo vždy jiné složení sestavy. Tým se ale určitě sehraje, sice to bude možná trvat pár úvodních kol v soutěži, ale věřím, že pak přijdou i ty góly, které nám v přípravě chyběly."

Vy jste mimo jiné expert na penalty. Vítáte, že se i ve třetí lize budou při nerozhodném výsledku kopat penalty, a co to podle vás bude dělat v tabulce?
„Tak je to nezvyk. Sám jsem zvědavý, jaký to bude mít v ČFl ohlas. Ale jelikož my jsme v minulé sezoně měli asi pouze tři remízy, tak nás by se to moc týkat nemělo, i když zase nějaký ten bod navíc za penalty se v celkovém sčítání bodů může hodit."

Jistě jste si už udělal obrázek o soupeřích v soutěži. Co čekáte od nováčků a kdo bude patřit k favoritům a proč?
„Každý rok je velmi těžké předem určit jednoho jasného aspiranta na postup. Minulá, extrémně vyrovnaná sezona, tomu je příkladem. Letošní rok je tam spousta pražských klubů, od kterých nevíme co čekat. Hrají tam kluci ze Sparty, Slavie, Bohemky, Žižkova atd., čili kvalitu ta soutěž mít určitě bude. Ale v horních patrech tabulky by podle mě měla být Bohemka, Vltavín, Čáslav a pak samozřejmě věřím, že tam budeme i my…"

Jaké umístění Jiskry na konci sezony budete vy osobně už považovat za neúspěch?
„Jako neúspěch budeme považovat pozici, která bude horší než třetí místo. Je to odvážné tvrdit, ale vzhledem k tomu, jak jsme posílili, tak si nemůžeme klást nízké cíle. Každý nakonec chceme do Domažlic přivést II. ligu, tak nám nic jiného nezbývá."

Už jsme jednou zmínili, že začínáte budovat kariéru. Co kdyby Jiskra vyhrála ČFL a příští rok se naskytla šance zahrát si druhou ligu. Šel byste do toho po hlavě, nebo už ne?
„Druhou ligu jsem si ještě neměl možnost zahrát, takže samozřejmě. Byla by to nová výzva, na kterou tady několik z nás léta čeká."

Jak se těšíte na pouť a první zápas s Vyšehradem?
„Já se těším moc. Každý rok na Chodské slavnosti je to v Domažlicích svátek fotbalu. Minulý rok se nám podařilo, snad poprvé, na slavnosti vyhrát, zlomili jsme pouťové prokletí, což bylo o to hezčí. Snad to letos zopakujeme, doufám, že před početnou kulisou, a pak to všichni společně půjdeme oslavit.." (smích)

Vizitka Milana Brauna

Narodil se 17. 9. 1986 v Plané u M. Lázní. Bydlí v Tachově, vystudoval FTVS v Praze. Je svobodný, výška 193 cm, váha 84 kg. Kope převážně pravou nohou, v Jiskře nosí na dresu číslo 8. Nemá stabilní post. Hraje, kde je potřeba, ale kdyby si mohl vybrat, byl by to ofenzivnější post. Přezdívka Miňa. Rád si zahraje tenis, squash a hlavně golf. Oblíbené jídlo kachnička. Oblíbené pití cola, džus, pivo a zelená, která je v kabině Jiskry populární.