Zdeněk Štěpán ml. pochází z fotbalové rodiny. S nejrozšířenější kolektivní hrou začínal v nedaleké Hostouni, odkud si jej do mladších žáků Slavoje Koloveč odvedl Milan Lucák. Později zamířil s dalším talentem z Hostouně Dominikem Leškem do Domažlic, odkud pak oba putovali do plzeňské Viktorie. „V ´sedmnáctce´ jsem si bohužel zranil koleno. Když jsem jej doléčil, přišla další nepříjemnost, svalové zranění, a já musel skoro na rok s fotbalem skončit," vzpomíná na nelehkou dobu mladík, který v Plzni studoval Střední průmyslovou školu dopravní. Když se uzdravil, přišla další rána. Ve ´Viktorce´ zrovna tehdy zrušili ´osmnáctku´, takže zamířil na Doubravku, kde se ale bohužel znovu zranil.

Nakonec se ale vše v dobré obrátilo. Štěpán se uzdravil a dostal v dorostu Senca příležitost. Osvědčil se a to samé platilo i po přechodu do mužů, kde si na jaře získal důvěru trenéra Michálka. „S jarní částí sezony panovala v klubu spokojenost. Prohráli jsme asi jen třikrát, z dvanáctého místa jsme se posunuli na šestou příčku tabulky. Spokojen jsem byl i já osobně, jako mladý jsem dostal šanci vyzkoušet si divizi, a to po boku takových hráčů, jako jsou Ferenc Róth, Martin Knakal či Pavel Vaigl, který bude po odchodu pana Michálka do Tachova Senco trénovat," říká Štěpán.

Na Domažlicku dobře známé jméno objevující se pravidelně na soupisce divizní Doubravky samozřejmě nemohlo uniknout skautům Jiskry, kteří při rozšiřování kádru Jiskry ´upekli´ Štěpánův návrat do mateřského klubu. „Konkurence v Jiskře je velká, ale věřím slovu prezidenta klubu pana Ticháčka. Poctivě trénuji s ´áčkem´, chodím hrát za ´béčko´. Věřím, že se šance zahrát si třetí ligu dočkám," dodává Štěpán.