Kde a v kolika letech jste začal s fotbalem a jakými kluby jste prošel?
„S fotbalem jsem začal ve svých šesti letech a bylo to na Prokopávce v Bolevci. Poté jsem byl v divizní Doubravce, Kolovči a nyní jsem tady v Jiskře."
Co všechno ve vaší dosavadní kariéře řadíte k největším sportovním úspěchům?
„Za úspěch považuji to, kam až jsem se z Bolevce dostal, že o mě někdo má zájem jako o hráče a že dostávam šanci na hřišti."
Fanoušci na Domažlicku vás asi poprvé zaregistrovali v dresu divizního Slavoje Koloveč, kam jste přišel z Doubravky. Ta se nyní netají ambicemi na návrat do divize. Nelitoval jste někdy, že jste ze Senca odešel a připravil se tak možná o oslavy postupu?
„Určitě ne. Jsou určité momenty, kdy se rozhodujete mezi dvěmi variantami a já si vybral tu, která znamenala odchod z Doubravky. O tom, že kluci vykopou zpátky divizi, jsem nepochyboval, kádr mají kvalitní a přeju jim to, jelikož zázemí v Doubravce je určitě na divizní úrovni. Přinejmenším."
Zajímáte se dál o výsledky Slavoje nebo už je to pro vás uzavřená kapitola a soustředíte se na Jiskru?
„Výsledky Slavoje sleduji asi jako každý z novin nebo někdy od spoluhráčů. Samozřejmě nyní jsem hráčem Jiskry, takže se soustředím na ni a na jarní část sezony."
Když přišla nabídka Domažlic, hrálo v jednání a pak i ve vašem rozhodování nějakou roli, že vás asistent trenéra Roman Vyleta znal z angažmá na Doubravce a v Kolovči?
„Určitě ano."
Přišel jste do týmu nováčka v ČFL, který svými podzimními výsledky šokoval fotbalovou veřejnost. Určitě jste musel počítat s tím, že nebude snadné se prosadit do úspěšného kádru. Co rozhodlo, že jste na nabídku Domažlic nakonec kývl?
„Prosadit se není nikdy snadné, je to o poctivosti a o neustále práci sám na sobě. Věděl jsem, že to nebudu mít lehké, ale šel jsem do toho, protože nabídka ze třetí ligy nepřijde každý den. Dalším důvodem je také to, že jsem se chtěl porovnat s hráči třetí ligy a zjistit, jestli na to mám a nebo ne."
Z hráče, na něhož v minulých působištích hodně spoléhali a dávali mu hodně prostoru, jste byl naráz v situaci, kdy jste jenom dřel na trénincích a při zápasech seděl na lavičce. Jakým způsobem jste se s tím vyrovnal?
„I takové okamžiky přijdou, kdy se z hráče, který pravidelně nastupuje, stane náhradník. Takový fotbal prostě je. Já jsem se s tím vyrovnal po svém. V tréninku jsem makal, chodil si přidávat navíc a čekal na příležitost."
Liší se nějak vaše prvotní představy o Domažlicích od reality a co vás v novém působišti překvapilo?
„Překvapilo mě určitě zázemí, které se v Domažlicích podařilo vybudovat opravdu nádherné, a poté samozřejmě kabina plná kvalitních fotbalistů a hlavně fajn kluků." (smích)
K vašim přednostem podle trenérů mimo jiné patří rychlost. Je naopak něco, v čem se ještě musíte zlepšit?
„Tak to trenérům děkuji, že si to myslí (smích). A v čem se musím zlepšit? Toho se najde ještě pořád dost. Můj táta jako vrchní kritik, což říkám samozřejmě v dobrém, by vám mohl leccos vyjmenovat."
V minulosti jste byl prý na testech u rezervy Slavie Praha. Jak velkou fotbalovou proměnou jste od té doby prošel? Jste rychlejší, silnější, máte větší výdrž?
„To je pravda. Byl jsem na testech u rezervy Slavie. Myslím, že určitou změnou jsem prošel, a to hlavně ve zkušenostech nasbíraných v odehraných zápasech. Těm se nic nevyrovná."
Nyní jste už třetí ligu v dresu Jiskry okusil, jak zatím hodnotíte svoje výkony a výsledky týmu?
„Zprvu jsem nastupoval na pár posledních minut, takže ty hodnotit ani nelze. V zápase s Libercem jsem poprvé nastoupil od začátku, strašně se těšil a chtěl si to užít. Jenže si myslím, že můj výkon byl v některých situacích až příliš zbrklý, a tudíž sem z něj neměl dobrý pocit. Po vyhraném zápase s Arsenalem Česká Lípa, kde jsem odehrál skoro celých devadesát minut, už, myslím, byl výkon daleko klidnější, dal jsem svůj první gól v ČFL, ale pořád jsou tam věci, které lze udělat líp a na kterých budu muset hodně zapracovat. Myslím, že výsledky týmu jsou dobré, a doufám, že v nich budeme nadále pokračovat a dělat divákům, kteří na nás pravidelně chodí, jen a jen radost."
V televizi nedávno dávali zápas Barcelona vs. Chelsea. Jaký herní styl je vám bližší?
„Přiznám se, že fanouškem Barcelony nejsem, i když hrají opravdu nádherný kombinační fotbal jako nikdo na světě, takže jsem spíše pro Chelsea."
Jaké dlouhodobé fotbalové plány máte do budoucna?
„Přál bych si, abych mohl fotbal hrát, co nejdéle to půjde. Když to k tomu bude ještě na nějaké dobré úrovni, budu jedině rád. Samozřejmě bych si chtěl vyzkoušet hrát takovou nejvyšší fotbalovou soutěž, na kterou budu mít."
Kdyby Petr Došlý nebyl fotbalistou, jaký sport by dělal?
„Když jsem byl menší a začínal s fotbalem, dělal jsem k tomu ještě tři roky judo, takže asi judista." (smích)
Vizitka Petra Došlého:
Narozen: 20. 12. 1990 v Plzni. Bydliště: Plzeň – Bolevec. Rodinný stav: svobodný. Vzdělání: Maturita na Sportovním gymnáziu v Plzni. Nyní studuje první ročník Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Výška: 179 cm. Váha: 78 kg. Post: útočník, pravý i levý záložník. Levák. Oblíbené číslo dresu: 16. Přezdívka: Belmondo, Došlák. Další záliby: samozřejmě fotbal, pak snowboard, plavání a beachvolejbal. Oblíbené jídlo: těstoviny na jakýkoli způsob. Oblíbený nápoj: pivo v míře.
