´Benfika´ se v nejdůležitějším utkání roku musela obejít bez posil, neboť ´áčko´ v tu dobu drtilo v předehrávce doma Litoměřicko, přesto začala dobře, lépe kombinovala a držela míč. Pozorně bránící domácí však hosty do šancí příliš nepouštěli, a když už Waldmann či Javorský obranou pronikli, zakončili nepřesně. Opatrná vyčkávaná v podání domácích slavila úspěch po čtvrthodině hry, kdy vyrazili na zteč, na přetažený centr z levé strany si naskočil hlavičkující Lambor a míč s pomocí tyče skončil za Brataničovými zády – 1:0.

Inkasovaná branka hosty otřásla, znervozněli a do jejich hry se vkradly nepřesnosti. Ve 35. minutě ale i domácí chybovali v rozehře, míče se zmocnil aktivní Waldmann, utekl po straně, ale přihrávka na Javorského číhajícího na penaltě byla nepřesná. Ve zbytku poločasu se hrálo nahoru dolů, z šancí na obou stranách už ale gól nepadl.

Do druhé půle vstoupila Jiskra znovu aktivně, ale Korelusův trestný kop Kašpar udržel v náruči. Po deseti minutách domácí vyrazili z obranné ulity do dalšího brejku, který zakončil Lambor přesnou střelou, a bylo to 2:0. ´Benfika´ nesložila zbraně a po hodině hry zaslouženě snížila, když si na rohový kop Dominika Leška naskočil Javorský a hlavičkou pod břevno rozehrál svoji partii. Za deset minut totiž letěl jeho ukazováček k nebi za bráchou podruhé – 2:2.

Bohužel vzápětí hosté ještě v euforii z vyrovnání nezachytili útok Přeštic a střídající Přibáň po dvou minutách pobytu na hřišti poslal domácí znovu do vedení – 3:2. Hosté vrhli síly do útoku, zatlačili soupeře na polovinu a dvanáct minut před koncem dokázali podruhé v utkání vyrovnat, jak jinak než Javorským – 3:3.

V závěru naopak zabrali domácí, ale Jiskra několik nebezpečných závarů se štěstím přečkala. Utkání tak dospělo do penalt, v nichž se Přeštice mohly opřít o domácí prostředí. Fanouškům za brankou se podařilo rozhodit hrdinu hostů Javorského, který trefil jen břevno, poté i Waldamnna. Domažlický brankář Bratanič sice chytil penaltu hrajícího trenéra Uzlíka, ale trofej pro vítěze poháru zůstala doma.

TJ Přeštice – Jiskra Domažlice B 3:3 na PK 5:4

Poločas: 1:0. Branky: 17. a 55. Lambor, 73. Přibáň – 61., 71. a 78. Javorský. Rozhodčí: Žák – König, Kříž. ŽK: 3:2. Diváci: 170.
TJ Přeštice: Kašpar – Duchek, Krušina, Lecjaks, Turek – Zdeněk, Bešta, Blahoudek – Pavlík (71. Přibáň), Bešta, Lambor (83. Uzlík). Hr. trenér: Václav Uzlík.
Jiskra Domažlice B: Bratanič – D. Lešek, Hojda, T. Korelus, J. Korelus (65. Sova), Kubr, Falout, Kadlec (74. T. Lešek), Waldmann, Vlček (78. Major), Javorský. Trenér: Martin Steinbrücker.

Ohlasy po utkání

Trenér Martin Steinbrücker, Jiskra Domažlice B: „Úvodní zápas Poháru PKFS se soupeřem z okresu jsme pojali jako součást přípravy. Po výhře 3:2 nad Mrákovem jsme další zápas podstoupili v Rozvadově, kde se vyhrává jen těžko, ale zvládli jsme to tam a nakonec vyhráli 5:3. Jako další soupeř nás čekal Chotíkov, kam jsme jeli ve slátané sestavě, ale i s několika dorostenci jsme dokázali vyhrát 1:0. Dnes jsme to proti Přešticím chtěli dotáhnout do zdárného konce, bohužel nám ale vývoj utkání příliš nehrál do noty. Úvodních dvacet minut bylo vyrovnaných, pak nás trochu srazil ten inkasovaný gól a soupeř převzal iniciativu. Do druhé půle jsme vstoupili dobře, bohužel jsme inkasovali podruhé. Ze dvou standardek jsme sice dokázali dvougólové manko smazat, ale rozhodl třetí gól soupeře. Byli jsme ještě asi v euforii z vyrovnání a podcenili jsme brejk Přeštic. Škoda, protože jsem přesvědčen, že kdybychom stav 2:2 udrželi alespoň deset minut, tak bychom nakonec dokázali zápas rozhodnout v náš prospěch. I tak jsme ale ještě dokázali vyrovnat na 3:3, za což klukům děkuji a vážím si toho, protože všichni mákli. V penaltách nám bohužel nepřálo štěstí."

Trenér Václav Uzlík, TJ Přeštice: „Naše cesta Pohárem PKFS byla hodně kostrbatá, protože jsme spoustu zápasů uhrávali až v posledních minutách, poráželi jsme soupeře těsně 1:0, 2:1. Rozhodně to nebylo tak suverénní jako v loňském roce, kdy jsme pohár vyhráli. Letos to bylo více o vůli. S tím v podstatě koresponduje i průběh samotného finále. Ten zápas jsme měli rozhodnout daleko dřív, ale nakonec z toho bylo velké drama, kdy jsme Domažlice pustili dvakrát zpátky do zápasu. I když musím uznat, že soupeř hrál velmi dobře a to vracení do zápasu si plně zasloužil. Obhájit prvenství v Poháru PKFS bylo mnohem těžší než ho vloni vyhrát poprvé, ale myslím si, že jsme si to zasloužili o fous víc než Domažlice."