V neděli jste poprvé nastoupil v základu třetiligové Jiskry Domažlice. Jak dlouho jste na tuto šanci čekal a jak dlouho trénujete s ´áčkem´?
„Tak s ´áčkem´ trénuji pravidelně už od sedmnácti let, kromě loňského podzimu, kdy jsem trénoval s ´béčkem´. V zimě jsem se opět připojil k ´áčku´ a celou přípravu jsem pracoval, abych si tuto šanci zasloužil."

Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte, a s jakými pocity jste vybíhal na trávník?
„O tom, že nastoupím, mi trenér řekl už ve středu. Měl jsem tedy čas se na to psychicky připravit. Když jsem nastupoval, tak jsem spíš než nervózní byl natěšený. Chtěl jsem si ten zápas užít a být týmu prospěšný."

Říká se, že v takových chvílích bývá důležitý první povedený kontakt s balonem. Platilo to i u vás? Vzpomenete si ještě?
„Vím, že se to říká, asi to hráči i pomůže, když se mu prvních pár přihrávek, či doteků podaří, ale po pravdě, já jsem to v zápase moc nevnímal. Snažil jsem se prostě hrát to, co umím."

Svůj debut v základu jste vyšperkoval gólem. Můžete přiblížit gólovou situaci ze svého pohledu?
„Největší podíl na gólu má Rouby (Lukáš Roubal – pozn. red.), který na levé straně přešel přes dva hráče a centrem mě našel na zadní tyči. Já už to měl jednoduché. Stačilo se jen nechat správně trefit." (smích)

Myslím, že kasu v kabině Jiskry střeží Petr Mužík. Už vám to spočítal, míněno debut v základu a první gól?
„No, bohužel na to Petr nezapomněl." (smích)

Byly po zápase nějaké gratulace a přišla i nějaká nečekaná, od koho jste ji nečekal?
„Gratulací bylo docela dost. Hlavně od rodiny, ale taky od přátel, známých, spoluhráčů a trenérů. Nejvíce mě asi překvapil a potěšil strýček, který mi volal až z Kroměříže, a to hned asi hodinu po zápase. Každopádně za to všem hrozně moc děkuju, potěšilo mě to."

Co na váš výkon okořeněný gólem řekl trenér? I on dost riskoval, když vám, mladému odchovanci Jiskry, dal šanci…
„Trenér mi už před zápasem říkal, že mi důvěřuje, že si tu šanci zasloužím. Já jsem mu chtěl tu důvěru pouze splatit. Myslím si, že můj výkon nebyl optimální, pokazil jsem docela dost přihrávek, ale doufám, že aspoň tím gólem jsem mu tu důvěru trošku splatil. Nejdůležitější ale bylo, že jsme vyhráli."

Úspěšnou premiéru máte za sebou, ale je jasné, že se klidně může stát, že na další šanci budete čekat na lavičce. Jste na roli mladého náhradníka po takové porci slávy připraven?
„S tímhle rozhodně žádný problém nemám. Já jsem vděčný za každou minutu, kterou na hřišti dostanu."