Začal pracovat nejdříve v Kdyňských strojírnách a potom v Kovobelu. Pocházel ze sportovní rodiny Pauerů a jako všichni jeho bratři hrál fotbal. Začal v žácích, následoval dorost a nakonec byl kapitánem B týmu Jiskry Domažlice dospělých. Kromě dalších sportů také rád a dobře lyžoval. Při výstavbě sjezdovky na Sádku patřil k nejaktivnějším brigádníkům.
Já osobně rád vzpomínám na dobu, kdy jsme nevynechali jediné utkání domažlických košíkářů. To se tehdy hrávala II. liga a Jiskra bojovala o špičku tabulky. Chodívali jsme na balkon staré Sokolovny s transparenty a skandovali hesla. Nepamatuji, že by Tonda někdy chyběl. Také vzpomínám na časté pěší návraty, v době našeho mládí, z Babylonu do Domažlic. Vraceli jsme se ze zábav v pozdních nočních hodinách, ale vždy v dobré náladě a s písní na rtech. Ona nám ta cesta mnohem lépe ubíhala.
Kdyby Tonda žil letos, kdy Sparta získala fotbalový titul a Slávie se krčí u dna tabulky, to bych si něco užil. On byl totiž skalní Sparťan, kdežto já odjakživa „sešívaný". Často jsme se proto hecovali.
Škoda, že už tu není, opustil nás velice brzo. Ještě mu nebylo 27 let. Tondo, moc často na Tebe s kamarádama vzpomínáme!⋌Stanislav Kitzberger
