Útočník mladoboleslavských fotbalistů Martin Nešpor cítí velkou lítost poté, co si sparťan Václav Kadlec po střetu s ním v sobotním utkání zřejmě přivodil zlomeninu čelní kosti a hrozí mu dlouhá pauza.

Nešpor se hájil tím, že v hlavičkovém souboji neudělal nic zákeřného. Bývalému parťákovi z mládežnických reprezentací přeje Nešpor, který sám vyvázl z rozbitou hlavou, rychlou rekonvalescenci.

„Snad to Venca nebude mít moc vážné. Viděl jsem, jak má čelo rozseklé. Přeju mu brzké uzdravení. Bohužel, i takové věci k fotbalu patří," řekl Nešpor, který stejně jako Kadlec po ošklivě vyhlížejícím karambolu v deváté minutě musel nuceně střídat.

Když se Nešpor za tolik diskutovanou situací ohlížel, nic by prý neudělal jinak. „I kdyby to šlo vrátit, šel bych do toho stejně. Samozřejmě ne zákeřně, nebo kolíky od kopaček napřed," vysvětloval Nešpor. „Ve fotbale se to prostě stává, krev a stehy… Já jsem takový, že žádný souboj nevypustím a tady jsme se prostě nešťastně srazili. Jednou se kopnete nohou, jednou si dáte loktem, jednou se srazíte hlavou. To je holt fotbal," líčil Nešpor.

On sám po srážce ve vzduchu na okamžik ztratil vědomí. „Probral jsem se až na nosítkách, když mě nesli za čáru, bylo mi chvíli špatně. Možná bych byl schopen v zápase pokračovat, ale trvalo by, než bych se dal do kupy a trenér mě asi správně vystřídal. I doktor říkal, že by mě pokračovat nenechal," uvedl Martin Nešpor, kterému lékař týmu otevřenou ránu na boku hlavy sešil hned v šatně na stadionu sedmi stehy.

Nešporova hlava, už tak „ozdobena" mnoha jizvami, tak získala další důkaz o neústupnosti dvaadvacetiletého forvarda. Nešpor má několik jizev už na čele. „Ale tohle je moje první jizva z fotbalu. Jsem kluk z vesnice, hlavu mám potlučenou spíš z toho, když jsme jako malí vyváděli u babičky na statku," vzpomínal Nešpor. Autor: Jaroslav Bílek, ČTK