Trenérský čtyřlístek z Julisky Luboš Kozel, Jan Suchopárek, Antonín Čepek a Tomáš Obermajer zavítal do Oplotce, malé vísky na Horšovskotýnsku, aby se po jedno odpoledne věnoval tamním amatérským fotbalistům. Nevšední trénink se uskutečnil v rámci projektu Kopeme za fotbal, který týmům z nižších soutěží umožňuje zažít zajímavé momenty.

Tréninku pod vedením profesionálních koučů z Gambrinus ligy přihlížela v Oplotci asi padesátka fanoušků. O náročnosti fotbalu na nejvyšší úrovni se na vlastní kůži přesvědčilo čtrnáct hráčů TJ Sedmihoří Oplotec. „I pro mě je to vůbec první takový trénink v rámci projektu Kopeme za fotbal. Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale nakonec to byla velká zábava. Počáteční ostych a bariéry jsme rychle odstranili, protože mi místní hned na začátku připomněli, že už jsme se spolu potkali. To bylo ještě v době, kdy jsem byl v Liberci, a Oplotečtí tehdy vyhráli možnost utkat se s naším A mužstvem," prozradil kouč Dukly Luboš Kozel.

Tréninková jednotka byla upravena s ohledem na to, že hráče Sedmihoří čekalo o dva dny později mistrovské utkání se soupeřem z popředí tabulky IV. třídy a Luboš Kozel si nechtěl vzít na triko případné vysílení hráčů. „Jen tak pro radost hraji třetí třídu za klub ve vesnici, kde bydlím. Zhruba tedy vím, co hráči z takové soutěže snesou. Nepřipravili jsme nic náročného, aby mohli v sobotu vůbec chodit. Navíc jsme ani nevěděli jaké bude hřiště, takže jsme zkoušeli lehčí věci s míčem." Mimochodem, jeden špičkový balon, vyrobený pro finále Ligy mistrů, s nímž na Dukle hrají, nakonec v Oplotci zůstal. Na památku.

Když se od nás hlavní kouč Dukly Praha dozvěděl, že se na hodinu a půl stal trenérem týmu z vesničky, která má sotva šedesát stálých obyvatel, ale přitom tu vloni dokázali z větší části brigádnicky postavit tribunu i s novými šatnami, klubovnou a zázemím nejen pro fotbalové, ale i společenské akce, zaujalo ho to. „Zřejmě jsou tu silní diplomaté," uvedl Kozel na adresu místních a dodal: „Ale hlavně to bude tím, že tu fotbalem žijí. To je poznat i podle toho, že vyhrávají takové věci, jako jsou zápasy s prvoligovými týmy, VIP návštěvy stadionů nebo třeba tréninky, jako je ten dnešní."

Dalším, kdo diváky, ale i hráče v dresech s logem Gambrinusu přesvědčil, že i velká fotbalová legenda může být úplně normálním člověkem, byl Jan Suchopárek. Ani pro něj není okresní kopaná jinou galaxií. „Vedle práce na Dukle hraji ve Družci B, náš mančaft celkem úspěšně hraje čtvrtou třídu. Jsou to kamarádi, je to pohoda fotbal," prozradil o sobě majitel stříbra z Mistrovství Evropy v Anglii.

Mezi Oploteckými se cítil dobře. Brzy halekal na své nové „svěřence", zejména Míra ´Kořalka´ mu utkvěl v paměti. U něj si nemohl vynachválit pěknou a dobře zapamatovatelnou přezdívku. „Jsem mile překvapen. I když je to nejnižší třída, je tu pěkné prostředí a solidní hřiště. Kluci dobří, obětaví a ani kvalita není zas tak špatná. Nevím, za jak dlouho bychom z nich udělali mančaft na postup, ale o to ve čtvrté třídě asi nejde. Tam je to o tom, aby z toho kluci měli radost, fotbal je bavil, udělali si žízeň a aby na ně rádi chodili lidi."

Téměř dvouhodinový trénink komplexně prověřil dovednosti okresních fotbalistů. Všichni se shodli na obrovském přínosu pro jejich hru a příjemně prožitém odpoledni díky Gambrinusu a jeho projektu. „Trénink se mi moc líbil. Dalo nám to spoustu nových věcí a určitě i něco využijeme v našem tréninku. Oceňuji rovněž vstřícný a profesionální přístup trenérů Dukly," řekl záložník Oplotce Václav Svoboda. „Nemělo to chybu. Takový trénink bychom chtěli mít častěji. Je to změna, žádný stereotyp," doplnil jej spoluhráč Josef Vokáč.

Speciální péče se dostalo i gólmanům. Těm se individuálně věnoval trenér brankářů Dukly Tomáš Obermajer. „Chtěl jsem si to užít, Tomáš mi ukázal úplně nové věci a způsoby, jak trénovat. Tady vám nikdo neporadí, a tak chytáte, jak umíte. A podle toho, co odkoukáte. Dnes jsem dělal cvičení, které jsem dosud vůbec neznal," svěřil se brankář týmu Miroslav Zitterbart. „Za hodinu a půl jsme stihli pětkrát tolik věcí, a to náš trénink jindy trvá dvě hodiny. Jenže v takovém počtu jako dnes se sejdeme tak jednou za čtrnáct dní. Není čas, lidi jsou v práci, navíc teď je třeba dělat doma na zahradě."

Projekt Gambrinusu Kopeme za fotbal se rozjel v roce 2010. Kromě materiální podpory pro týmy od nejnižší soutěže po okresní přebor dává klubům možnost soutěžit o exkluzivní okamžiky s celky Gambrinus ligy. Vedle střetnutí s profesionály mohou také vyhrát trénink s koučem z první ligy a mnoho dalších zajímavých cen. Do projektu je v současnosti v 28 regionech zapojeno přes 526 týmů. ⋌(s využitím rma)