Hosté toho sice moc nepředvedli, ale z pár nebezpečných brejků jeden proměnili a i bez svého nejlepšího hráče Saboua hubený náskok ze 14. minuty nakonec uhájili. Lepší dárek k pátečním pětačtyřicátým narozeninám než tři body z Domažlic asi prezident patnáctého celku tabulky Miloslav Kučera dostat nemohl.  

Zatímco stoper Michal Tesař po doléčení zranění ještě zůstal zahřívat lavičku náhradníků, Lukáš Bezděk už do utkání zasáhl. Ani on, ani Jaroslav Kovařík na hrotu, však v první půli obranu soupeře moc neprovětrali a oba byli ve druhé části zápasu střídáni.

Jiskra ve vlažném úvodu zahrávala rohový a poté i trestný kop, ale buď je podzimní síla domácích ve standardkách ta tam, nebo už se prostě soupeři nedají tak snadno překvapit, takže jinak dost nejistá obrana soupeře nebezpečí zažehnala.

Zatímco skórovat ze standardek se domácí borci budou muset zřejmě znovu učit, chybám v obraně při rychlých protiútocích soupeře se ještě vyvarovat nedokáží. Ve 14. minutě krajní bek Jiskry Jendruščák vyvezl míč na polovinu soupeře, tam o něj přišel a domácí z rychlého kontru jako několikrát na podzim inkasovali, když Květoň zakončil průnik do nesešikované obrany centrem na neobsazeného Toporčáka, který z hranice šestnáctky zatočil střelu z voleje k tyči tak, že se Houdek  za míčem vrhnul marně – 0:1.

Ani po inkasované brance se domácí borci neprobudili. Hosté měli nadále menší problémy s přesností kombinace a směrem na branku domácích mířilo nadále víc střel, byť nepřesných a většinou jen z dálky. Při ofenzivě domácích si ne zrovna jistá obrana hostů pomáhala jednoduchými odkopy většinou na vysokého Nováka, a ten si s vysokými balony poradil lépe, než sprinter Bezděk u postranní čáry na druhé straně.

Ve 23. minutě mohli domácí inkasovat podruhé. Při trestném kopu se nastěhovali do pokutového území Králova Dvora, jenže odražený míč se po Mandousově střele dostal ke Květoňovi, který s ním vyrazil sprintem na Houdka, a ani v tu chvíli poslední muž v modrobílém Mužík jej nestihl zastavit. Naštěstí se poblíž zjevil Bárta, uprchlíka elegantně odzbrojil, za což si vysloužil uznalý potlesk tribuny.

Ve 40. minutě viděli domácí příznivci druhou z nemnoha pohledných akcí Jiskry, když se Mužík proháčkoval přes dva obránce od rohového praporku a poslal před branku střílený centr při zemi, který však žádný ze spoluhráčů do sítě neusměrnil.

Ani druhý poločas k lítosti diváků z celého okresu nezačal očekávaným tlakem modrobílých. Za ty už Kovaříka trápícího se na hrotu nahradil Veselý, ale ani on tentokrát gólem domácí mužstvo z moře trápení nevyvedl. V 60. minutě hosté stáhli ze hry střelce gólu Toporčáka a domácí Bezděka, jehož nahradil Luděk Leitla. Ten potvrdil dobrou formu z přípravy, rozhýbal pravou stranu a když trenér Michálek posunul Brauna dopředu k Veselému, Jiskra snad poprvé v utkání ožila. Výsledkem tlaku byla série příležitostí, z nichž ta největší v 67. minutě po rohovém kopu rozehraným Mužíkem skončila bohužel jen ohromnou melou před brankou hostů za účasti osmnácti hráčů!

Domácí ve snaze vyrovnat vsadili vše na útok, takže si v 72. minutě „své“ splnil domažlický brankář Houdek, když se do šance dostal hostující Frydrych, zasekávačkou se zbavil obránce a v dobré pozici vystřelil, ale domažlický brankář hostům radost z druhého gólu překazil a vytěsnil míč na roh. K dalšímu ohrožení branky Jiskry došlo o tři minuty později, ale Fulín netrefil odražený balon. Pak už se ´cábelíci´ soustředili na bránění těsného vedení a míč měli v moci většinou hráči Jiskry. V závěru ještě Havlíček nahradil obránce Jendruščáka, ale z velkého tlaku už domácí vyrovnání nevytěžili.

Z vyhroceného závěru zápasu zůstane v mysli diváků vhazování náhradního míče do hřiště hysterickou lavičkou hostů, která si tím v 91. minutě chtěla vynutit ukončení zápasu, a odkop tohoto míče druholigovou posilou Domažlic Javorským směrem ke střídačce Královo Dvora, což zapůsobilo asi jako kdysi gesto Sparťana Řepky ke kotli fanoušků Baníku Ostrava…

Hosté si tak odvezli tři body, a jak se po utkání vyjádřil jejich trenér Kučera, cesta k nim byla nečekaně snadná. Modrobílí, kteří by nutně potřebovali, aby se už k nejlepším hráčům utkání Bártovi, Mužíkovi, Bauerovi a Leitlovi zařadila i nějaká posila z Plzně, Rokycan, Chrástu, Mostu či Sokolova, pokračují v propadu tabulkou. Nyní jsou sedmí z osmnácti týmů, a stejně jako Roudnici je dělí deset bodů od předposledního Chomutova. Příští sobotu jedou Chodové do Ovčár, které v minulém kole doma s pomocí všech možných prostředků porazili suverénní Chrudim.