Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Z domovského Bukovce, kde původem staňkovský rodák žije, to má do práce a na trénink pětapadesát kilometrů. Jako všude v Německu, i v Bernriedu fotbalem a sportem obecně všichni žijí. „Je úplně jedno, co hrajete za soutěž, podmínky jsou tady dobré, takové myslím nemají ani v Horšovském Týně," srovnává Vachtl. V areálu klubu SV Bernried se nachází dvě hřiště, kromě hlavního ještě jedno tréninkové, to disponuje umělým osvětlením. Součástí zázemí s novými kabinami a sociálním zařízením je i fungující hospoda.

Fotbalista, s nímž bývá pokaždé velká legrace, tedy pokud jej zrovna nemusíte bránit, odcházel do zahraničí s pověstí jednoho z nejlepších střelců ´okresu´ a I. B třídy. A vysoko nastavenou laťku drží stále. Každou sezonu totiž patří k nejlepším střelcům týmu i celé soutěže. Ne nadarmo má na kontě čtyři nominace do sestavy kola.

Ani osmačtyřicet gólů a deset asistencí, kterých obávaný útočník během necelých čtyř sezon dosáhl, však nepomohlo Bernriedu k návratu do vyšší soutěže. V aktuální sezoně se ve čtrnáctičlenné tabulce A – Klasse Mitte nachází na desáté příčce. Z toho je zřejmé, že v zápasech ´medvědů´ bývá jadrná čeština slyšet poměrně často. V mančaftu trenéra Seppa Haberla totiž kromě Vachtla působí celá řada dalších dobrých fotbalistů z Chodska. Na soupisce najdeme třeba brankáře Petra Berouška z Postřekova, klenečského kanonýra Jindřicha Franka, Jana Talaše z Nemanic nebo kubického Tomáše Pangerla.

Když Petr Vachtl do Německa odcházel, probíhala tam zrovna reorganizace soutěží, což přineslo jejich zkvalitnění. „Když jsem sem přišel, Bernried byl na sestup. Do konce sezony tehdy zbývalo osm kol a i když jsme během nich udělali víc bodů, než za celý podzim, nakonec jsme stejně spadli," říká.

Tým patří k průměru soutěže. Přitom v sezoně dokázal potrápit i favorizovaný Neunburg, za který hrává Petrův bratranec Miroslav Vachtl. „Těšil jsem se, že si proti sobě zahrajeme, ale Míra byl zrovna zraněný. Dal jsem gól, ale prohráli jsme 1:2," vzpomíná.

Rozehraná čtvrtá sezona v Německu není s ohledem na práci určitě Petrovou poslední, ale návratu do Čech do budoucna se nezříká. „Rád bych se jednou vrátil. V Bukovci, kde žiji, se fotbal také hraje, takže bych se rád vrátil tam, ale na to je ještě čas," dodává třicetiletý šutér, který přes zimu prodělal operaci kolene.