Devatenáctiletý fotbalový odchovanec Slavoje Stod Dominik Fišer se stal ve čtrnácti letech kmenovým hráčem Viktorie Plzeň. Po překročení dorosteneckého věku se před ním rýsoval přechod do dospělého fotbalu přes B-tým Viktorky ve Fortuna:ČFL.

Nebo jinou cestou?

V létě přišla pro bývalého českého mládežnického reprezentanta nabídka hostovat v jiném třetiligovém klubu Jiskra Domažlice a protože v Plzni by jako čtvrtý a postavou nejmenší stoper zřejmě jen zahříval lavičku náhradníků, tak po ní okamžitě bez váhání sáhl.

A zatím vůbec nelituje.

Kvůli koronaviru přerušená podzimní část ČFL se totiž Chodům nadmíru povedla, z osmi duelů prohráli jen jediný a aktuálně se vyhřívají na druhém místě tabulky za rezervou pražské Sparty.

Tu doma jako jediní porazili 2:0 v duelu, v němž létaly pěsti a málem se nedohrál.

O bod za nimi je Fišerovo mateřské béčko Viktorie Plzeň, kterému Domažličané také na svém trávníku uštědřili na této úrovni nevídaný nářez 8:0…

Jak tedy jednotlivé podzimní zápasy Jiskry včetně vítězného duelu MOL Cupu proti druholigovému Ústí nad Labem viděla nová tvář v chodském dresu?

Písek – Domažlice 3:2

V Písku jsem odehrál svůj první zápas za Domažlice i v ČFL vůbec. Lehce nervózní jsem možná trochu byl, protože to byl můj první zápas v novém týmu. Utkání nedopadlo podle mých ani týmových představ. Nevydařil se nám vstup do utkání a brzy jsme prohrávali o dva góly. Ke konci jsme sahali sice po vyrovnání, ale to se nám bohužel nepovedlo, a tak zůstaly všechny body v Písku.

Rakovník – Domažlice 3:4

V Rakovníku jsme nezačali vůbec dobře a po hloupých chybách jsme už po čtvrthodině prohrávali 2:0. Do poločasu jsme ale srovnali a šli do kabin za stavu 2:2. V paměti mi zůstal nádherný gól Péti Mužíka z přímého kopu na 2:2. Za mě jsme byli celý zápas lepším týmem. Rakovník jsme přehrávali a šli si za vítězstvím. To se nám povedlo v druhém poločase, kdy jsme utkání otočili na 2:4, ale soupeř do konce zápasu ještě dokázal snížit a bylo to drama až do samotného konce. Divákům se utkání muselo určitě líbit. Bylo to moje první vítězství v dresu Jiskry.

Domažlice – Ústí nad Labem (MOL Cup) 2:0

Pro mě to byla první zkušenost s pohárem. Bral jsem to jako zápas pro zpestření a za odměnu, protože my jsme mohli doma jen překvapit. Sice nejsme profíci jako kluci z Ústí, kteří hrají druhou ligu, ale máme dost kvalitní tým a na hřišti jsme jim byli vyrovnaným soupeřem. Zápas byl celkově velice vyrovnaný a šance byly na obou stranách. My jsme zápas rozhodli ve druhém poločase, kdy jsme dali během tří minut dva góly a výsledek jsme udrželi až do konce. Postoupili jsme!!! Hrálo se mi skvěle. Moc se mi líbila atmosféra na stadionu a jak nás fanoušci podporovali.

Domažlice – Admira Praha 4:2

Bylo to pro nás velmi náročné utkání, v nohách jsme měli těžký zápas MOL Cupu ze středy. S Admirou jsme vyhráli 4:2, což vypadá jednoznačně, ale tak to určitě nebylo. Věděli jsme, že předtím porazila doma rezervu Slavie i Plzně, a nečeká nás tím pádem lehký soupeř. V utkání jsme sice dali gól jako první, ale ve druhém dějství se výsledek obrátil a Admira dlouho vedla. Místo toho, aby nám docházely síly, tak nám spíše přibývaly a hnali jsme se za vítězstvím. V samotném závěru jsme zápas překlopili na naší stranu a zaslouženě vyhráli.

Vltavín – Domažlice 1:2

K tomu není moc, co říci… Na Vltavíně to byl pro mě asi nejhorší zápas, co jsem zatím odehrál. Celý zápas pršelo a hřiště tam vypadalo tak jak vypadalo. Ale jsem rád, že jsme to utkání zvládli a vyhráli jsme.

Domažlice – Sparta Praha B 2:0

Na zápas se Spartou jsem se velice těšil. Tyhle zápasy jsou vždy kvalitní, jak je znám z Plzně. Sparta má velice kvalitní tým plný mladých hráčů, kteří chtějí být nejlepší. Stejně jako já, proto tyto zápasy hraji rád. Trenér Vaigl nás na zápas velmi dob-ře připravil a od začátku ut-kání jsme měli šance a Spartu přehrávali. Zaslouženě jsme šli do vedení a vyhráli první poločas 2:0. Ani v druhém poločase jsme nebyli horším týmem. Sparta nás sice zatlačila, ale byli jsme to my, kdo měl další šance. Petr Mužík tam měl velikou šanci, bohužel přestřelil. Rozhodčí v zápase nastolil od začátku tvrdší metr a my hráli na hraně tvrdosti. Hráči Sparty to od začátku moc neunášeli. Pak nastal osudný moment, kdy hráč Sparty skluzem zezadu fauloval našeho hráče. Tím začala potyčka, kde létaly pěsti a dopadlo to tak, že hráči Sparty odešli ze hřiště. Jsem rád, že se nakonec toto utkání dohrálo. Tohle určitě k fotbalu nepatří a všechny nás mrzelo, že se to stalo. Za-tím jsem něco podobného nezažil a snad už ani nezažiji.

Domažlice – Viktoria Plzeň B 8:0

Poprvé jsem vlastně hrál proti svým kamarádům, se kterými jsem předtím trénoval a hrál. Sám jsem nečekal, že to dopadne až takhle, ale zpětně jsem za to rád a budu si to pamatovat. Všichni jsme hráli v tomto utkání skvěle, dařilo se nám, vezli jsme se na vítězné vlně a bylo to znát. I mě osobně se zápas povedl a vstřelil jsem gól, za což jsem byl velice rád. Před mou brankou jsme měli standardní situaci ze strany, ze které už jsem měl a mohl dát gól. Bohužel, brankář byl proti. Pak jsme kopali roh. Ve velkém vápně byla mela, míč se ke mně dostal na roh vápna a viděl jsem, že je brankář špatně postavený. Tak jsem ho přeloboval. A nebo to byl centr, který skončil v bráně? (smích).

Domažlice – Králův Dvůr 2:0

V tomto zápase jsem poprvé viděl, jaké to je ždímat se z posledního. Všechny nás to stálo moc sil. Ale utkání jsme zaslouženě zvládli. Byli jsme lepším týmem a prodloužili jsme si dlouhou šňůru vítězství.

Jiří Pojar, Robert Babor