Už několikrát jste nabízel svou rezignaci, ale o vašem konci vedení klubu nikdy nechtělo slyšet. Co se stalo, že vás teď odvolalo?
Ty důvody jsou asi jasné. Já byl ve Zličíně tři a půl roku, což je poměrně dlouhá doba. Druhý důvod: v klubu je teď finanční krize a já byl trochu přítěží. Splácí mi dluhy, jak to dělá v dnešní době hodně klubů. Je tam v tomhle směru problém z minulosti, což se taky určitě moc nehodilo. Třetím důvodem je, že jsme si s vedením v podstatných věcech a nevyhověli. Měli jsme odlišné názory. Ve čtvrtek večer zasedal výkonný výbor a v pátek dopoledne mi zavolal předseda, že bychom to měli dohodou ukončit.

Není vám líto, že jste neskončil sám, jak jste několikrát chtěl? Místo toho jste byl vyhozený, to vypadá trochu jinak…
Měl jsem odejít už v prosinci, ale nechtěl jsem hráče zradit a nechat Zličín ve štychu. Pokračoval jsem dál. V tom prosinci ale došlo k nějakým korekturám, o kterých nebudu mluvit. Ale tenkrát jsem měl skončit. Skončil jsem teď, není to nic drastického.

Mohl jste ale skončit jinak, ne?
Byla to těžká práce, bylo jí hodně. Čtyřikrát týdně trénink, o víkendu zápas. Dával jsem do toho maximum, možná si toho někteří lidé v klubu nevážili. Neměli jsme výsledky, ale o tom jsem mluvil už několikrát: hráči měli výkonnostní strop, na divizi to prostě nestačilo. Ale byla tam dobrá parta kluků, i proto jsem zůstával.

Dá se říct, že se vám teď trochu uleví? Přeci jen jste s výjimkou dvou zápasů zbytek prohráli.
Teď si oddechnu, asi se mi trochu ulevilo. Ale zažil jsem na Zličíně pěkné roky. Je to práce v amatérské soutěži, musel jsem občas hodně ustupovat, přesto to nebylo špatné období. Po příchodu jsme zachránili přebor, pak jsme skončili čtvrtí, no a nakonec jsme přebor vyhráli a trochu náhodně jsme se dostali do divize.

Jak to myslíte?
Neměli jsme tam co dělat, to je jasné. Vůbec jsme neměli připravený mančaft, nedoplnili jsme kádr posilami, všechno bylo narychlo. Přihlásilo se nám pět hráčů, jenže nebyl prostor je vyzkoušet a ukázalo se, že byla chyba je brát. Většinou se jim nechtělo trénovat, byli to trochu příživníci. Do divize jsme šli prakticky bez posil, navíc odešel Novák do Štěchovic a zranil se Merta. To byli naši dva klíčoví hráči. Všechno dohromady se muselo projevit. Byl to spíš boj s větrnými mlýny. Už když jsme postoupili, věděli jsme, že to může být průšvih. Přesto jsme to zkusili. Chtěli jsme, aby si kluci divizi zahráli, když si jí vybojovali. Měla to být pro ně odměna, Zličín nikdy v divizi nebyl. Ale na podzim jsme neudělali ani bod, byli jsme opravdu slabí. Bylo to dost těžké.

Udělal byste dnes něco jinak?
Vždycky je možné udělat něco jinak. Jak jsem už zmínil, je to amatérská soutěž, musí se to takhle brát. Dost mě zamrzelo, když vedení řeklo, že A-tým není na první místě. Chápu, že je těžká ekonomická situace, ale myslím si, že by v každém klubu mělo být áčko na prvním místě. To byla jedna z věcí, která mě hodně rozladila. Áčko bylo někde v pozadí a dělaly se jiné věci, spíš se všechno směřovalo k mládeži, která se upřednostňovala.

V čem jste se ještě názorově rozcházeli, jak jste zmínil na začátku rozhovoru?
Ve více věcech, v posledních týdnech a měsících to vyvrcholilo, ale nechtěl bych to dál rozebírat. Nebylo by to férové. Řeknu vám jen to, že jsme se neshodli v některých podstatných, ale opravdu podstatných věcech. To mému konci hodně nahrávalo.

Odcházíte hodně zklamaný?
Ne, byly to pro mě hezké roky. V divizi už to ale bylo těžké, musel jsem kluky každý týden motivovat, i když jsme neměli ani bod. Rád jsem ale s nimi spolupracoval. V týdnu se ještě zastavím na hřišti, rád bych se rozloučil a řekl v kabině pár vět. Chtěl jsem to do léta dojet, nabízel jsem, že pak za sebe můžu doporučit nějakého nového trenéra, ale to můžu i teď, nemám s tím problém. Nemám žádnou zášť v duši.

Tipnete si, co bude se Zličínem dál?
Sestup z divize je jasný, otázka je, co se bude dít pak. Musí se zkonsolidovat finanční stránka, přijít nový trenér. Pokud by kluci chodili trénovat třeba dvakrát týdně a dělalo by se to tak trochu na koleni, mohly by přijít problémy i v přeboru.

A co teď bude s vámi?
Bez fotbalu bych být nechtěl a nemohl. Už jsem se byl podívat na dvou zápasech, mluvil jsem s nějakými lidmi, které jsme poprosil, aby mi dali vědět, kdyby se něco naskytlo. Od května jsem volný, klidně bych někam nastoupil hned.