Utkání ve Zličíně jste nezvládli, ptát se na pocity je asi zbytečné…
Sestupem jsem hodně zklamán, ale někteří hráči by se měli zamyslet, co vlastně chtějí hrát. Dnes jsme první půli totálně propadli, chyběla bojovnost, takhle se o záchranu nehraje.

Proč jste do klíčového utkání nastoupili oslabeni?
Švec se zranil a Sýkora odjel na dovolenou. Na lavičce jsem měl jednoho dorostence. I tak jsme se však měli o záchranu prát. Mrzí mě, že už na to nemám věk, jinak bych obul kopačky a ukázal hráčům, jak se hraje o záchranu.

Vedl jste na jaře Doubravku v devíti zápasech. Kdy jste byl spokojen?
Nejlepší výkon jsme podali v Hořovicích. Tam to bylo fotbalově dobré, přestože jsme uhráli jen bezbrankovou remízu. Dobré to bylo i se Strakonicemi, na Bohemce nebo v Příbrami. Když to vyhodnotím, tak jsme třikrát vyhráli, čtyřikrát remizovali a dvakrát prohráli.

Kdy naopak převládlo ze hry Doubravky zklamání?
Samozřejmě, že teď ve Zličíně a potom doma s Kolovčí. To jsme uhráli jen remízu 1:1 a opět po nezodpovědném výkonu. Ale špatné pocity mám nejen z pár výsledků. Především jsem u některých hráčů postrádal ten správný zápal, nasazení, a to jak v utkáních, tak i v přípravě.

V Doubravce končíte, nebo budete pokračovat?
Zatím jsme domluveni do konce soutěže. Nějaká jednání sice už proběhla, ale rozhodnuto ještě není. Pokud zůstanu, tak budu chtít jen hráče s poctivým přístupem, kteří chtějí za Doubravku trénovat a hrát s plným nasazením. Musí bojovat vždycky a za všech okolností. Ne si jenom jít zahrát fotbal, to mně nestačí.