Rozhodčí, který šel proti zlu. U soudu už Berbr nemá šanci, říká Kocián

Otevřený dopis Radka Kociána adresovaný tehdejšímu předsedovi FAČR Miroslavu Peltovi
Vážený pane předsedo,
rozhodl jsem se reagovat na Vaše tiskové prohlášení z úterý dne 25. 8. 2015 na již bývalého rozhodčího pana Libora Kovaříka. Úvodem chci podotknout, že mě nikdo do sepsání tohoto dopisu nenutil, neovlivňoval mě a že je jen čistě moje rozhodnutí potvrdit praktiky jak pana Berbra, tak i komise rozhodčích vedené paní Dagmar Damkovou .

Vím, že moje vyjádření přes média fotbalu jak vy sám říkáte nepomůže, ale já shodou okolností jsem jedním z těch, který byl před všemi rozhodčími na jednom semináři vyhozen z minuty na minutu a od Vás se žádné pomoci nedočkal. Chtěl bych tak sdělit veřejnosti, že jste měl minimálně indicie o nekalých praktikách v oblasti rozhodcovství v nejvyšších soutěžích, ale neměl jste zřejmě dostatečnou sílu ani chuť se situací něco udělat a tak je logické, že se současní rozhodčí na ligové listině nedovolávají Vaší podpory.

V pátek dne 2. 11. 2012 byl doručen na fotbalový svaz na ulici Diskařskou notářský zápis podepsaný bývalým kolegou panem Tomášem Adámkem, který se týkal korupce v českém fotbale. Již dříve byl naplánovaný seminář rozhodčích na středu dne 7. 11. 2012 od 12 hodin v hotelu Pyramida s tím, že budeme rozděleni do tří skupin. Dvě skupiny se měly věnovat teoretické části, jedna na fotbalovém hřišti fyzické přípravě. Na úvod si vzala slovo paní Dagmar Damková (předsedkyně KR), kdy po úvodním slově žádala 7 rozhodčích z Moravy, aby se k ní po úvodním slově dostavili. Vím určitě, že to společně se mnou byli následující kolegové: Roman Tacina, Radek Matějek, Petr Mikel, Petr Vysloužil, Emanuel Marek, Zdeněk Dobrovolný. Měli jsme přicházet k paní Damkové postupně ve dvojicích a jedné trojici. Jako první jsme šli za paní Damkovou, kde byl přísedícím další člen KR pan Miroslav Svoboda, Roman Tacina a já. Bez jakéhokoliv slova nám byl předložen papír, kde bylo napsáno prohlášení a byla nám podána propiska k podpisu. Na papíře byl následující text:

Prohlašuji, že v posledních letech se mě pokoušeli ovlivnit osoby Josef Krula, Lubomír Puček, Pavel Býma a Tomáš Adámek v řízení utkání 1. Gambrinus ligy, druhé ligy a celostátní dorostenecké ligy. Tuto skutečnost jsem nenahlásil z důvodu obavy o svoji existenci na ligové listině rozhodčích.
Prohlášení byl absolutní nesmysl a tak já i Roman Tacina jsme prohlášení nepodepsali. Je smutné, že ostatní dva kolegové, kteří postupně přicházeli po nás, to ze strachu podepsali a následně požadovali stažení tohoto podepsání.

Po této podpisové akci jsem se se skupinou, do které jsem patřil, nejprve zúčastnil fyzické části, a ihned poté se naše skupina vrátila zpět na teoretickou část. Po úplném skončení semináře nebyl v plánu nějaký závěr, prostě jsme měli jet jako vždy domů. Z ničeho nic nám bylo sděleno, že všichni rozhodčí přítomni na semináři máme přijít do zasedací místnosti tzv. kinosálu v hotelu Pyramida. Tam si nás 7 rozhodčích, kteří jsme měli podepsat zmíněný dokument, odchytla paní Damková, a ostatní rozhodčí pokračovali dále do sálu. Paní Damková nám sedmi rozhodčím sdělila, že ani jednomu z nás z Moravy nevěří a výše zmíněný dokument, který jsme měli předtím podepisovat, před námi roztrhala. Řekla nám, abychom se odebrali do kinosálu za ostatními rozhodčími. Před všemi přítomnými rozhodčími cca 55 (dvě čtveřice včetně Libora Kovaříka měli zahraniční utkání od UEFA) a členy komise rozhodčích paní Damková prohlásila, že někdo z nás vynáší ven informace a ten bude muset okamžitě opustit jak tuto místnost, tak i ligovou listinu. Řekla, že jsem to já, Radek Kocián. Na dotaz, co jsem provedl, mi neodpověděla, pouze mi asi pětkrát zopakovala, ať opustím tuto místnost a že okamžitě končím jako rozhodčí v profesionálních soutěží. Čekal jsem před dveřmi kinosálu a chtěl jsem vysvětlení, které mně bylo odepřeno jak paní Damkovou, tak i ostatními členy tehdejší komise rozhodčích. Od roku 2012 do současné podoby došlo ke změnám po volebním období v roce 2013, kdy p. Čuřína nahradil p. Ulrich a p. Onda nahradil p. Chytil. Na víkend jsem byl původně obsazen jako hlavní rozhodčí na dorostenecké utkání. Z tohoto utkání jsem byl hned stažen na webových stránkách fotbalové asociace. Nikde nebylo žádné komuniké z komise rozhodčích, nikde nebyla žádná oficiální zpráva o mém vyhazovu.

V následujících dnech mi volal bývalý kolega Antonín Kordula a sdělil mi, že přesně neví, proč jsem byl vyhozen, ale že se na něco chtěl zeptat paní Damkové a během začátku konverzace jí zazvonil mobilní telefon. Odstoupila od pana Korduly, vyřídila zmíněný hovor a poté jako kdyby zavzlykala. Kordulovi řekla, že teď nemá čas řešit jeho dotaz a okamžitě po tomto hovoru si nás všechny rozhodčí svolala do kinosálu, kde mě vyhodila. Dle mého názoru nejednala tak sama od sebe, ale na podnět tohoto telefonického hovoru. Je jen spekulací, kdo jí mohl volat, ale mám názor, že to právě byl pan Berbr, který ji, jak je ve fotbalovém světě veřejně známo, řídí.

Později ten samý den prohlásila větu do novin, kterou citoval bývalý kolega Kovařík i do médii, že všechno zlo pochází z Moravy.

Ostatní rozhodčí si uvědomili, jak rychle mohou opustit listinu ligových rozhodčích a jsou si toho vědomi i dnes, a proto nastala situace v rozhodcovském sboru tak, jak ji popsal pan Libor Kovařík.

Teď se dostanu k tomu, proč Vám píši otevřený dopis. Logistické oddělení FAČR, které nespadá pod vliv komise rozhodčích, mě obsazovalo jako doprovod delegací na mezinárodní utkání reprezentace A týmu. Shodou okolností se přesně o týden po výše zmíněné události hrálo utkání ČR–Slovensko v Olomouci. Zde jsem se jako obvykle spolu s Vámi zúčastnil slavnostního oběda před utkáním se zástupci soupeře (slovenské delegace), zástupci FAČR a zástupci města Olomouc a Olomouckého kraje.

Na slavnostním obědě jsem neměl prostor s Vámi hovořit, jelikož jste opustil slavnostní oběd dříve kvůli jinému programu, nicméně jsem Vás potkal na Andrově stadionu v prvním patře na hlavní chodbě. Zrovna když jsem šel okopírovat sestavy české a slovenské reprezentace pro rozhodčí, tisková média a televizi, tak jsme se potkali na chodbě a jen jste se mě zeptal, zdali jsem byl vyhozen kvůli p. Krulovi a podpisové akci. Já Vám potvrdil, že ano. Pokrčil jste rameny, otočil jste a bez jakéhokoliv slova jste odešel. Tím jste mi dal jednoznačně najevo, že máte od ostatních rozhodčích nebo členů Komise rozhodčích informace o podpisové akci a že máte informace o tom, co se stalo, ale že nehodláte do situace nijak zasahovat nebo ji řešit.
Na dalších 9 domácích utkání české reprezentace jsem pokračoval nadále jako doprovod, které česká reprezentace sehrála na území ČR. Pokaždé jste se mi vyhýbal a vždy jste dříve odešel ze slavnostních událostí, abyste se mnou nemusel hovořit. Nedivte se tedy, že se rozhodčí při tomto Vašem přístupu již na Vás neobracejí, nevěří totiž, že problémy s rozhodčími u nás chcete skutečně řešit.

Dále bych chtěl médiím sdělit, že se ztotožňuji a mohu potvrdit následující informace, které pan Libor Kovařík sdělil deníku Sport, jelikož jsem byl přímým účastníkem pár z nich před vyhozením mé osoby z listiny profesionálních rozhodčích.

Jedná se konkrétně o vyjádření :
1. Berbr organizuje petice, v nichž sudí nuceně podporují či zatracují své kolegy – viz moje vyhození z listiny rozhodčích profesionálních soutěží.
2. České rozhodčí neřídí a na zápasy nedeleguje Dagmar Damková, nýbrž její partner Roman Berbr
3. Berbr rozhodčí i delegáty zastrašuje, ponižuje
4. Výroky o Moravě jako o Asiatech
5. Výrok paní Dámkové : „Neexistuje, že se mně někdo omluvíte pro nemoc. Existují různá “Teska a Kauflandy“ a tam prodávají ovoce a vitamíny. Takže si to kupte, abyste nebyli nemocní“.
6. Výrok pana Berbra na semináři rozhodčích vůči jednomu kolegovi asistenta rozhodčího : „Jestli tady nebude techničák do dvanácti hodin, tak tě z listiny rozhodčích “vydeletuji” do deseti vteřin. Víš přeci, kde je tlačítko DELETE na klávesnici, ne?”

S pozdravem
Radek Kocián
bývalý rozhodčí v profesionálních soutěžích od 30. 11. 2005 do 7. 11. 2012