Když vloni odcházel ze Slavie do Brentfordu, bylo z toho haló. Jan Žambůrkovi bylo sedmnáct, hrál zá reprezentaci. Je to šikula, inteligentní levák.

Pavel Vrba
Kouč Plzně Vrba o sezoně: Těší mě, že jsme Slavii konkurovali až do konce

Po necelém roce v Londýně rozhodně nelituje. Už si zahrál druhou anglickou ligu, prý pátou nejtěžší soutěž světa. Svůj talent brousí v prostředí plném konkurence i respektu.

Splnily poslední měsíce vaše očekávání?
O přestupu jsem přemýšlel dlouho. Nebyl jsem si jistý, dával jsem si na papír plusy a minusy. Upřímně, měl jsem obavu, že tu budu sám, nebudu nikoho znát. V úplně novém prostředí. Jestli jsem se rozhodl správně, se teprve uvidí, ale zatím jsem moc spokojený. Řekl jsem si, že se aspoň naučím nový jazyk, osamostatním se.

Jak jste na tom byl s angličtinou?
Domluvil jsem se. Teď jsem v ní samozřejmě daleko lepší. Při aklimatizaci mi pomohla vstřícnost, slušnost a ochota lidí v klubu. Jsou tady na cizince zvyklí.

Navíc v klubu nejste jediný Čech…
Dobré bylo, že jsem měl na začátku vedle sebe Matěje Majku, který do Brentfordu přišel několik dnů přede mnou. Měl jsem se na koho obrátit. Krizi jsem měl, ale nebyla velká. Nebylo to tak, že bych se sesypal. Hraju přece fotbal, což je hezká práce.

Tomáš Řepka.
Fotbalista Tomáš Řepka nastoupil do vězení. Odsedí si 2,5 roku

Ale fotbalové prostředí je tu jiné než v Česku, že?
Byl jsem ve Wembley na semifinále FA Cupu. Neskutečný zážitek. A pro mě další motivace.

A v klubu?
Konkurence je tady mnohem větší, než jsem zažil ve Slavii. Každý trénink, zápas se jede na sto procent. Je mi ale sympatické, že jsme tady jako jedna velká rodina. Každý zná každého, chodíme spolu na snídaně, na obědy.

Brentford je mírně zvláštní klub. Nemá mládež, jen první mužstvo a rezervu. O 45 hráčů se stará 35 lidí. Je to znát?
V áčku je specialista na standardky. Auty, rohy, trestné kopy. Máme i odbornici na spánek. Chodí k nám jednou za měsíc, pokud má někdo problém, řeší ho s ním. Nebo nám radí, kdy nejlépe spát, co před ním dělat, kdy před spánkem odložit telefon. Využíváme i GPS vesty. Po každém zápase nám vylepují v posilovně papír s údaji. Kdo kolik naběhal, kolik sprintů udělal, jak rychle běžel. Každý si vyhodnotí svůj údaj. Hned ví, na co se má zaměřit. Stanovujeme si půlroční cíle. Za šest měsíců se sejdeme s trenéry, řekneme si, jestli jsme dodrželi všechno, co jsme si předsevzali.

Hráči Manchesteru City oslavují zisk poháru pro vítěze anglické Premier League
Nejúspěšnější tým Evropy? Ani City, ani Barcelona. Odpověď vás překvapí

Co jste si naplánoval vy?
Zesílit, zvyknout si na anglický fotbal. Další kroky byly naučit se jazyk, mít dobré výsledky ve škole, víc komunikovat se spoluhráči.

Jak to dopadlo?
Všechno splněno. Přibral jsem pět kilo, jsem silnější v soubojích, neodlétávám tolik, jako dřív. Celkově musím říct, že oproti Česku je tu všechno jiné.

Rezerva Brentfordu, váš hlavní tým, však nepůsobí v žádné pravidelné soutěži. Jezdí po světě, hraje londýnské poháry. Není to problém?
Když jsem poprvé přijel a viděl zápas béčka, bylo mi jasné, že s tímhle žádný problém nebude. Tady se rvete o místo, o posun do áčka. Je jedno, jestli hrajete nebo nehrajete soutěž. Motivace dostat se do prvního týmu je obrovská. Už jsem si za áčko zahrál. Byl to velký zážitek.

Takže cíl na příští sezonu je jasný: Brentford a druhá anglická liga.
Nechám to osudu. Chtěl bych, pochopitelně, ale je to na trenérech. Nechci extra spěchat, je mi teprve osmnáct.

Jan Šimůnek.
Konec s fotbalem. Šimůnek se dal na reality