Odchovanec Kralup je zpátky doma. V Austrálii jsem fotbal hrát nezapomněl, říká

Váš děda s tátou svorně tvrdí, že byste se k protinožcům rád vrátil…
Koncem roku se tam opravdu možná opět podívám.

Když padla zmínka o fotbale, co ten zájem manažerů z vyšších soutěží?
Žádnou z nabídek jsem nevyslyšel, protože jsem chtěl zdárně dokončit vysokou školu, a za to jsem rád. Stejně i za to, že jsem zůstal v mateřském klubu.

Mluvila vám do toho nějak rodina?
U mamky, táty i dědy nacházím plné pochopení. A osobně? Jsem volný a bez závazků.

V Kladně a Kolíně přivítají elitu, atleti míří na dalších třináct míst

Kdo vás zná, tak musí potvrdit, že jste ani po těch třech letech v Austrálii fotbal hrát nezapomněl…
V Austrálii jsme měli skvělou partu složenou z Čechů a Slováků. Pravidelně jsme se scházeli a udržovali se fotbalově v kondici.

V Kralupech se nahlas mluví o postupu do I. A třídy. Zdá se, že kvalitu tým má, protože v přípravě porazil právě tuto soutěž hrající Pšovku 4:3?
Myslím si, že trenér Hemr má k dipozici dost široký kádr kvalitních hráčů, a to ve všech řadách. A ten má opravdu na to, aby FK zase vrátil o kvalitu výš.

Vraťme se ještě do Austrálie. Čím vás tak zaujala, že se tam chcete zase vrátit?
Tím, že jsem se tam více než kde jinde setkal se smysluplným životním stylem, lidskou skromností, vstřícností, upřímností a hlavně ochotou pomoci druhým. To fakt nejsou jen fráze, ale pro Australany samozřejmost.

Austrálie není za rohem. Mají tamější obyvatelé aspoň „trochu páry“ o Česku, fotbale zvlášť?
Tak trochu ano. Fotbaloví fanoušci víc, a co mě nejvíc potěšilo, tak to je jejich respekt a úcta k australsko-české tradici, kterou mají zafixovanou pod názvem Bohemians Praha.

Dodal byste něco na závěr rozhovoru?
Snad to, co jsem si po návratu domů zase uvědomil, jak by to bylo fajn, kdyby se i tady k sobě lidé chovali tak jako u protinožců…

Libiš ukončila zápasovou pauzu, na „Čafce“ zabrala až za nepříznivého stavu

MOJMÍR STRACHOTA