Letošní rok by měl být pro dvaatřicetiletého fotbalistu ZD Meclov Milana Obdržálka tím dosud nejkrásnějším. Před čtyřmi měsíci se mu narodila dcera Štěpánka a s přítelkyní Pavlou tak všichni tři žijí v Domažlicích šťastným rodinným životem.

Potud je vše v pořádku. Jenže, co se týče ostatních věcí, tak v nich se úhlavní nepřítel aktivního života Covid-19 s rodákem z moravského Vyškova aktuálně vůbec nemazlí. Proč?

Protože Milan Obdržálek je podnikatelem v restauratérství a hráčem amatérského fotbalového klubu. Proto!

Má v nájmu bowlingový bar v okresním městě, který letos díky jarním a nynějším podzimně/zimním protikoronavirovým nařízením vlády více neprovozuje než provozuje a hraje fotbal v nejvyšší krajské soutěži, která ze stejného důvodu letos na jaře odehrála z patnácti kol jen jedno a na podzim ze stejného počtu pouze osm…

Jste spokojeni s třetím místem po osmi kolech letošní sezony krajského přeboru?
Jsme, i když začátek jsme neměli dobrý. V úvodních třech kolech jsme získali jediný bod, což nebylo podle představ. Hlavně výsledek prvního zápasu v Holýšově, kde jsme prohráli 0:3, nás hodně mrzel. Postupně jsme se ale sehrávali, začalo nám vycházet, co jsme chtěli hrát. Od čtvrtého kola jsme dokázali udělat šňůru pěti vyhraných zápasů v řadě, ale pak přišlo opět přerušení soutěží.

Osobně se vám dařilo?
Já se svými výkony úplně spokojený být nemohu. Během mého působení v Meclově (od srpna 2010 – pozn. aut.) jsem prodělal několik dlouhodobých zranění a už se mi nedaří vrátit se do kondice, kterou bych chtěl a potřeboval. I přes to jsem teď byl v základní sestavě a dokonce s kapitánskou páskou, čehož si velmi cením. Trenér Vogeltanz věří, že co už nenaběhám, doženu bojovným a poctivým výkonem.

Milan Obdržálek s přítelkyní Pavlou a dcerou Štěpánkou.Zdroj: archiv Milana Obdržálka

Jaký máte názor na zastavení amatérského fotbalu a sportu vůbec kvůli covidu a co to může způsobit?
Sport je to nejlepší, co můžeme pro své tělo a jeho imunitu udělat. Takže zakázat sport bylo podle mne velmi nešťastné rozhodnutí. U profi sportu to už nechápu vůbec. Všichni profesionální sportovci plnili vládní nařízení na dvě stě procent a obětovali tomu vše, co šlo. Někteří byli úplně izolovaní od venkovního světa i od svých rodin, kluby to stálo spousty peněz a pro sportovce to musela být obrovská psychická zátěž. A stejně to bylo někomu málo a nedovolil jim dělat to, co je živí… To vše může způsobit klubům i samotným hráčům finanční potíže, ale nejen to. S tím souvisí i ta zmíněná psychika člověka. Co se týče následků v amatérských soutěžích, tam můžeme jen doufat, že to moc hráčů neodradí a budou se sportem pokračovat. Ať už kvůli nedůvěře, že přijdou další a další pauzy, což vám sport opravdu otráví, nebo kvůli tomu, že vzhledem k ubývajícímu počtu sportovců běhá po hřištích spousta kluků, kteří už by asi chtěli skončit kvůli věku a hraji jen pro to, aby jejich tým měl dost hráčů, a pro ty tohle může být poslední kapkou k odchodu do sportovního „důchodu“.

Krajské fotbalové soutěže by se měly opět rozběhnout nestandardně koncem ledna. Jak se během stopky připravujete vy a už víte jaká bude týmová příprava?
Individuální přípravu nechal trenér na nás, jsme přece jen amatéři a i podle mne nemá cenu někoho nutit. Každý musí sám zhodnotit, jak moc se mu chce, může, nebo potřebuje trénovat. Já jsem se moc individuálně nepřipravoval, je pro mne totiž těžké se donutit sám si jít zaběhat, když ani nevím, kdy se zase budeme na hřiště moci vrátit. Teď už ale další plán máme. Pokud se nic nepokazí, tak po novém roce absolvujeme nějaké tréninky a soustředění na umělce v Sušici.

Meclov vlastní umělou trávu k dispozici na utkání nemá. Kde tedy budete během zimní části sezony trénovat a hrát zápasy? A co si o soutěžích amatérského fotbalu v zimních měsících myslíte?
Pokud to terén dovolí, trénovat a hrát se asi bude v Třebnicích (hlavní hrací plocha ZD Meclov – pozn. aut.). Pokud ne, asi budou tréninky na umělé trávě s kombinací oblíbené asfaltky (smích). Obnovení soutěže bych řešil jinak, asi jako v létě. Dohrál bych to formou přátelských zápasů nebo turnajů. Nelíbí se mi, že se budou hrát zápasy v zimě na tvrdých površích. Podle mne to přinese hodně zranění hráčů.

Jaký cíl má Meclov pro tuto sezonu a co byste chtěl ještě ve fotbale dokázat vy?
S Meclovem budeme chtít být samozřejmě v tabulce co nejvíce nahoře, ale těžko říci, jestli se dostaneme zase do takové formy, ve které jsme byli před touhle pauzou. Já už toho ve fotbale asi moc nedokážu, ale to neznamená, že bych nechtěl hrát. Fotbal hraji celý život a budu ho hrát, dokud to půjde. Jen si myslím, že by mi už slušela nějaká nižší soutěž. Více piva, méně námahy… (smích)

Podnikáte v branži, která protikoronavirová opatření pociťuje velmi tvrdě. Restaurace a bary na jaře i nyní potkalo úplné uzavření. Co jste musel udělat, aby to bolelo co nejméně? A myslíte si, že byla tak tvrdá opatření vlády správná a nutná?
Proticovidová opatření mi převrátila život naruby. Člověk nemůže vůbec nic, jen sedět doma a čekat… Samozřejmě je to finančně náročné, ale zaměstnávám jen sám sebe, což je citelná výhoda oproti větším provozovnám. Hlavně pro mne bylo důležité domluvit se s majitelem objektu ohledně výše nájmu. To se povedlo skvěle a díky tomu budu teď moci v podnikání pokračovat. Jinak bych to asi nedal. O kolik jsem přišel, říci nemohu, začal jsem totiž teprve minulý rok a budoval si pověst, klientelu a hlavně dával tomu podniku nějakou novou tvář. Mám za sebou teprve první zimu, což je na bowlingu nejdůležitější období. Čekal jsem ale, že letošní zima proběhne minimálně stejně. Už ale vím, že to dobré nebude. Na opatření můžu mít názor jaký chci, ale bohužel to nic neovlivní. Jsem zklamaný, že ta omezení nebyla vládou podložena žádnými jasnými daty a zavírat podniky podle nějakých domněnek není podle mne správné.

Co všechno obnáší zavírání a otvírání baru v podstatě ze dne na den a jak se podnikatelům pracuje v nejistotě?
Je velmi těžké zavřít a ještě těžší zavřít podruhé během jednoho roku. Měl jsem rezervace, které jsem musel rušit stejně jako objednávky pití nebo doplňkového zboží a spoustu dalšího. A také nic nevydrží věčně a některé věci se prostě zkazí a musí se vyhodit nebo rozdat, dokud to jde. To druhé jsem udělal třeba s nevytočeným pivem. Znovuotevření znamená vyčistit trubky, naskladnit sortiment a další věci. A pak se musí doufat, že zákazníci přijdou, že se nebudou bát, jako to bylo po první vlně, a nebo nedejbože, že nenastanou další vládní omezení.

Ve vašem baru se hraje i Domažlická bowlingová liga. Jak se projevila omezení na ní a kdy přijde její restart?
Nakolik to ligu ovlivní, to se ukáže až to zase nějakým způsobem rozjedeme. Doufám, že to bude co nejdříve, aby si hráči zase mohli zahrát jejich oblíbený sport a hlavně proto, aby jsme museli dělat co nejméně změn v už rozehrané sezoně. Začít tedy chceme možná už první den otevření, nejdéle však po víkendu v pondělí.

Pozitivum na proticovidové stopce je více času na rodinu. Máte malou dcerku. Jak si to užíváte, co všechno děláte?
To je opravdu asi jediné pozitivum v této době. Tolik volného času už spolu možná nikdy nestrávíme, takže si to užívám. Jen je škoda, že se ten čas nedá skoro jinak využít, než doma u televize. Ale není všem dnům konec, snad se brzy vše vrátí do normálu a zase si budeme moci užívat toho, na co jsme byli zvyklí.