Ve zmíněných osmi duelech neztratili ani bod a i skóre 27:4 hovoří za vše.

To je vizitka borců v dresech béčka třetiligové Jiskry Domažlice, kterým už málokdo řekne jinak než Benfika.

Jedním z hlavních pilířů skvěle šlapajícího týmu je čtyřiadvacetiletý fotbalista Milan Lucák.

Asi není těžké uhodnout, kdo a kde vás přivedl k fotbalu?

Ano, k fotbalu mě přivedl v Kolovči táta, který tam fotbal dlouho hrál, trénoval a sponzoroval. Kromě ročního střídavého startu v Blížejově pod trenérem Steinbrückerem jsem ve Slavoji působil i já až do svých osmnácti let. Poté jsem přestoupil do Jiskry Domažlice, následoval rok v Klatovech, návrat do Benfiky, sezona a půl v Nýrsku a v lednu 2020 opět už potřetí návrat do šatny Benfiky.

To jste vzhledem ke svému mládí prošel už rukama hodně koučů, že?

Trénovalo mě spousta trenérů. Jmenovitě tedy Bittengl, Hirschl, Horváth, Skála, Steinbrücker, Vlček, Lepeška, Krejčí, Dejmek, Kalivoda a Javorský.

Na kterého z nich nejraději vzpomínáte?

Každý trenér má něco svého a je nějakým způsobem jiný. Rád vzpomínám na Pavla Horvátha, který mi dal první šanci ve třetí lize, to samé Skála. Pod trenérem Steinbrückerem a Vlčkem se zase dařilo Benfice i mě osobně. Trenér Lepeška měl skvělé tréninky, akorát se nám pod ním moc nedařilo. Pod Kalivodou a Javorským zase hrajeme pěkný útočný fotbal!

Předtím v Kolovči jste začínal hodně brzy v áčku…

Začínal jsem v něm v patnácti letech. Víceméně jsem úplně přeskočil dorosteneckou kategorii a odehrál jsem v ní jen pár zápasů. Byl to pro mě docela skok, najednou vedle mě byly hráči jako Došek nebo Vlček, kteří hráli i za reprezentaci. První rok jsem ale hrál spíše za béčko, až druhý rok jsem začal pravidelně nastupovat v áčku.

Na které hráče ze zlaté kolovečské éry nejraději vzpomínáte?

Vzpomínám na každého hráče, co prošel kádrem Kolovče! Ať už je to Duchoň, Milota, Černohorský, Baxa, Šperl, kteří tam byli od I.B třídy a i jsem si s nimi zahrál. Dále určitě bratři Doškové, Vlček, Parlásek, Pavlík, Mour, Malý, bratři Bittenglové, Fillingerové a další. Jak se říká, nechci na někoho zapomenout! (smích)

Bylo dobré mít v Kolovči v divizi taková pro klub finančně náročná jména? Nebylo lepší hrát jen s místními?

Já si myslím, že to dobré bylo, i když vím, že někteří lidé si určitě myslí opak! Ale v Kolovči hráli i hráči z okresu jako Baxa, Černohorský z Holýšova, Šperl přímo z Kolovče. V té době ale hrály vysoko i okolní týmy Holýšova, Staňkova, Horšovského Týna a hlavně Domažlic, takže určitě nešlo všechny lepší hráče z okresu přivést do divize do Slavoje Koloveč.

Plzeňský útočník Zdeněk Ondrášek překonává ostravského gólmana Jana Laštůvku.
Devět zápasů bez gólu? Já to nepočítám, říkal Ondrášek

Jste v Benfice potřetí v kariéře. Jaká byla ta předchozí dvě angažmá?

Ano, v Domažlicích jsem už potřetí. Poprvé jsem zde působil za trenéra Horvátha, kterého pak nahradil trenér Skála. Po roce jsem usoudil, že bych moc příležitostí v prvním týmu nedostal, tak jsem chtěl vyzkoušet divizní soutěž v Klatovech. První angažmá přímo v Benfice v sezoně 2017/18 dopadlo výborně! Vyhráli jsme krajský pohár a v přeboru skončili druzí. Pak jsem odešel na přípravu do divizních Přeštic, ale po dvou týdnech jsem si natrhl přední zkřížený vaz. O zájmu trenéra Javorského jsem věděl od léta 2019, ale domluvili jsme se tři kola před koncem podzimní části.

Jak byste charakterizoval trenéry Skálu a Horvátha?

Charakterizoval bych je podobně: chtěli s mužstvem hrát pěkný kombinační fotbal pro diváky a měli skvělé herní tréninky. Kouče Horvátha jsem zažil jen měsíc a půl, trenéra Skálu půl roku. Pod trenérem Skálou jsem hrál poprvé za A-mužstvo v základu v mistrovském utkání. Na oba vzpomínám jen v dobrém!

Chtěl jste vyzkoušet divizi v Klatovech, jak tedy vypadalo vaše angažmá v klubu pod Černou věží?

První půlrok pod trenéry Lepeškou a Krejčím byl super po individuální stránce, nastřílel jsem nějaké góly, ale jako tým bohužel až na spodu tabulky. Druhý půlrok pod trenérem Dejmkem byl zase obráceně. Týmu se dařilo, ale trenér mě využíval spíše jako střídajícího hráče… Na druhou stranu byla v Klatovech super parta!

V roce 2018 jste měl opět nakročeno do divize v Přešticích. Proč to nedopadlo a jak jste se pak dostal právě do Nýrska?

Chtěl jsem si divizi ještě jednou zkusit a Přeštice měly ambice hrát v horních patrech tabulky. Bohužel mne už v přípravě zastavilo zranění. V Nýrsku máme nějaké rodinné vazby, takže jsem se s koučem Kalivodou domluvil, že až se budu cítit zdravý, tak si u nich zkusím tréninky s balonem. Po dvou týdnech jsme se dohodli, že zbytek podzimu dohraji u nich. Nakonec z toho byl rok a půl, ve kterém jsem potkal skvělé kluky v čele s kapitánem Tomášem Györgym.

Tak proč opět Benfika, když jste byl v Nýrsku spokojený?

Potěšil mě zájem trenéra Javorského a nechtěl jsem dojíždět až do Nýrska, když Domažlice jsou od Kolovče jen 15 kilometrů. Hlavně mě ale lákalo vyhrát Krajský přebor!

Napadlo by vás, že po absolvování zimní přípravy 2020 odehrajete na jaře jediné utkání s Nepomukem?

Ne, to mne určitě nenapadlo. Myslím, že s tím nepočítal nikdo z nás.

Jak jste prožíval nucenou jarní koronavirovou pauzu a fakt, že už si asi mistrovské utkání do červnového konce sezony nezahrajete?

První dva týdny jsem se ještě snažil nějak udržovat v kondici, ale když se vše zrušilo, tak jsem nic moc nedělal a začal se připravovat asi až týden předtím než jsme začali znovu týmově trénovat.

HC ŠKODA PLZEŇ – HC DYNAMO PARDUBICE 3:0
Škodovka opřená o Frodla vypnula Dynamo

Jak se vám pak povedla letní příprava?

Mělo to dvě fáze. Bezprostřední příprava hned po covidu se nám povedla na výbornou! Porazili jsme Kdyni, Bělou, Tlumačov i Meclov. Přímo letní příprava už se nám však moc nepovedla, podle mě byla výkony spíše podprůměrná. Ale je lepší, když se nedaří v přípravě a daří se pak v soutěži. To se potvrdilo a zaslouženě jsme první! Mě osobně se povedla ta příprava hned po covidu, když jsem dal dva góly Tlumačovu a hattrick Meclovu.

Na podzim se zatím odehrálo jen osm kol a Benfika je bez ztráty bodu v čele. Jaká byla nejpovedenější utkání?

Jsem rád, že jsme první a neztratili jsme ani bod! Důležitý byl začátek sezony v Nepomuku, pak určitě výhra ve Zruči, Horní Bříze a Lhotě. Povedené utkání bylo doma se Stříbrem, kdy jsme potěšili oko diváka spoustou gólů!

Která mužstva v krajském přeboru vás překvapila pozitivně a která naopak?

Hodně bodů mají Tlumačov a Meclov, u těchto dvou týmů jsem to určitě nečekal. Oba dost vyhrávaly i venku, já čekal že spíše body ,,ukopají“ doma. A na spodku tabulky mne překvapilo Nýrsko. Má jen sedm bodů, ale po tom, když nás v přípravě porazilo, jsem si myslel, že bude někde kolem třetího místa.

Byl jste v podzimní části sezony spokojený s výkony?

Spokojený bych možná byl, kdybych dal alespoň deset gólů! (smích) Šance jsem na to určitě měl. Povedené utkání bylo třeba s Černicemi, ale myslím si, že vždycky jde zahrát lépe.

Jarní část sezony snad začne v únoru nebo v březnu. Co od toho čekáte?

První zápasy budou určitě na umělkách, na to se musíme připravit, protože se nám lépe hraje na větších hřištích. A věřím v to, že my budeme pokračovat ve vítězné sérii a sezona se dohraje. Těžko říct, kdy se to opět rozjede, mělo to být už na konci ledna, teď je to zase posunuté. My máme jediný cíl, zůstat na prvním místě. Takže i pokračovat ve vítězné sérii a hrát atraktivní fotbal. S trenéry se mi spolupracuje skvěle. Oba znám dlouho a snad i jim se spolupracuje dobře se mnou.

S jakým cílem do dalších bojů půjdete individuálně?

Doufám, že vyhrajeme i zbylých 22 utkání a budeme tak mít po konci soutěže plný počet bodů! Osobně bych chtěl góly a asistencemi pomáhat týmu. Prioritou je vyhrávat jako tým!

Váš bratr hraje také za Jiskru Domažlice v kategorii U17. Sledujete jeho výkony?

Ano, sleduji jeho výkony. Daří se mu střelecky, což má v genech! (smích) Osobně jsem ho už dlouho neviděl, takže to musím napravit až se sezona rozjede. Samozřejmě se hecujeme, když jeden gól dá a druhý třeba ne. V zimních pauzách spolu chodíme i běhat. Doufám, že si spolu zahrajeme za Benfiku, ale přeji mu, ať se klidně prosadí třeba v kádru áčka!

S kým si v Benfice nejvíce rozumíte?

Rozumím si s každým, ale kdybych měl vybrat, tak ze starších Adam Bratanič, Ivo Vojtko, Kuba Kalný, Dominik Lešek, Tomáš Korelus, Míra Hojda či Michal Růžek. Z mladých Zdeněk Peroutka, Tonda Vlček a Martin Hoang.

A co říkáte výkonům a druhému místu A mužstva Jiskry Domažlice v ČFL?

Viděl jsem jediný zápas se Spartou Praha B, jinak znám jen výsledky, ale druhé místo a vlastně ještě když mají o zápas méně než ostatní týmy, to je pěkné! Snad se klukům bude dařit i po pauze a dotáhnou to na úplnou špičku tabulky. Přál bych jim to!

Milan Lucák (24)

Narozen: 29. července 1997

Fotbalový post: Záložník, útočník

Oblíbené číslo dresu: Číslo 10 (nosí 19)

Přezdívka: Luci

Rodinný stav: Svobodný, přítelkyně Ilona

Zaměstnání: V rodinné stavební firmě

Koníčky mimo fotbal: Rodina, přítelkyně, přátelé

Oblíbené jídlo a pití: Kuřecí řízek s bramborovým salátem a točená Plzeň 12

Oblíbený fotbalista: Ivo Vojtko, Lionel Messi

Oblíbený trenér: Petr Rada, Pavel Javorský

Oblíbený klub: FC Barcelona, Viktoria Plzeň

Oblíbený zpěvák: Josef Vojtek a skupina Kabát

Autor: Jiří Pojar, (rba)