Kliknutím zvětšíte„Zápletka nebyla nijak složitá. Koupil jsem v jednom ze středočeských městysů barák a nedaleko objevil na kopci krásný a opuštěný, velmi zanedbaný hřbitov. Chtěl bych se o něj starat, ale neobjedu se při tom bez příslušného vzdělání,“ líčí Tomáš působící mimo jiné v Národním divadle moravskoslezském (NDM) Ostrava.
Muzikálový i činoherní divadelník – v Pardubicích má vystudovanou Janáčkovu akademii múzických umění – se tak v pětatřiceti letech hlásí na pražskou Akademii řemesel Zelený pruh. Obor: Hrobník, správce hřbitova.
V podstatě dvouvíkendový kurz; kde se mu jako herci od přírody daří mezi ostatními maskovat skutečnou profesi.
Umělec, jehož ostravské publikum zná jako hlavního protagonistu v muzikálu „Josef a jeho pestrobarevný plášť“ (širší nominace na cenu Thálii) či Maxima de Wintera z operety „Rebecca“ (opětovná nominace na Thálii) mění zkušebnu v NDM za cvičný hřbitov na Praze 4. Učí se dokonce exhumovat lidské ostatky. „Umělé…“ líčí.
Umrlec z inscenace Kytice na vyhlášené pražské scéně Semafor teď umí vypočítat parametry hrobů i vyhloubit je, sázet urny na svá místa, manipulovat s nebožtíky, orientuje se samozřejmě v zákoně o pohřebnictví „Praktická zkouška, ta byla celodenní. A výsledkem je mé úřední oprávnění hrobníka a správce hřbitova,“ uvádí herec.
Opatření kvůli koronaviru mu každopádně znemožňují věnovat se původní profesi. „Divadla jsou samozřejmě zase zavřená. Nehraje se, něco sice omezeně zkoušíme i v Ostravě, ale nikdo netuší, co dále. Dvě inscenace máme nastudované v Praze a odpremiérovat se mají v listopadu. V to, přiznejme si, moc nevěřím,“ míní Tomáš.
Není – zejména v současné čínskou nákazou ovlivněné době – jediným umělcem, jenž se orientuje na alternativní obory. Mezi herci v Ostravě se ví o kolegovi, co se dává na truhlařinu. „Někdo šel za kasu do supermarketu, další sázel stromky,“ poznamenává rekvalifikovaný hrobník. Jenž na svůj hřbitovní debut dosud čeká…
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
