„V příštím roce očekáváme pokračování daňového propadu a nižší příjem od státu. Takže celková částka na obnovu památek činí tentokrát 900 tisíc korun,“ informoval žďárský místostarosta Josef Klement.

O peníze si mohou žádat jak majitelé či spoluvlastníci architektonicky cenných staveb, tak také vlastníci kulturních památek. „Do kulturních památek se mohou přihlásit žadatelé s projektem, kdy maximální alokace bude 400 tisíc korun. A u architektonicky cenných staveb bude maximální částka na jeden projekt padesát tisíc,“ upřesnil Klement s tím, že část určená na architektonicky cenné stavby je mířená zejména na žďárskou čtvrť Stalingrad.

„Tam je stále ještě několik domů, kde mají majitelé v plánu opravit a zrekonstruovat sgrafita a navrátit domům jejich původní charakter,“ podotkl žďárský místostarosta.

Čtvrť Stalingrad byla vybudována v letech 1950 až 1965. Na jejím „zrození“ se podíleli architekti Pluhař a Kočín, okrasné prvky pochází z rukou malířů Karla Němce a Richarda Přikryla. V průběhu patnácti let vzniklo více než dva tisíce bytových jednotek.

Osobitá výzdoba

Většina budov ve žďárském Stalingradu prochází v poslední době rozsáhlou rekonstrukcí. Občas se ale nevhodným zásahem poničí i to, co bylo na objektu nejcennější. Sgrafita i lunety, osobitá výzdoba let minulých, pomalu mizí. Město se proto už v roce 2011 rozhodlo přispívat vlastníkům domů určitou peněžní částkou na jejich záchranu. „Je dobře, že město nabízí peníze na zachování výzdoby stalingradských domů. Je opravdu jedinečná a bylo by škoda, kdyby zanikla,“ pochválil aktivitu radnice místní patriot Petr Dvořák.

Žďárské sídliště vzdáleně připomíná unikátní havířovskou výstavbu. Promítá se tam tentýž umělecký směr, který byl na území republiky nejvíce uplatňován po druhé světové válce – socialistický realismus. Kromě už zmíněného Havířova se s podobnou architekturou můžeme setkat například v Ostravě–Porubě, v Kladně nebo v Karviné.