Kutčerenko byl sovětský důstojník, kterého Němci zajali při bojích na východní frontě a poslali na práci do Říše. Kutčerenkovi se podařilo v roce 1944 ze zajetí uprchnout a dostal se na Vyšebrodsko.

Rakouský badatel Karl Woisetschläger, rodák z Radvanova (Raifmassu) ve svých vzpomínkách z roku 1946 (po svém odsunu) uvedl, že poručík Kutčerenko se při útěku objevil na jaře 1944 v polích u Mlýnců (Lehrenbacheru). Poručík se tam zřejmě ukrýval v přilehlém lese a čekal na vhodnější počasí. Tam ho však spatřila při práci na poli děvečka, která sloužila u mlýneckého sedláka Loambauera. Tomuto nacistovi, členu NSDAP, žena své „zjištění“ oznámila.

V té samé době pobýval na dovolené u rodičů v Mlýnci voják Wehrmachtu Friedrich Haider. Měl u sebe pistoli. Friedrich se vydal ruského uprchlíka hledat. Když jej objevil, výstřelem Kutčerenka vážně poranil. Němci sice (údajně hned) raněného Rusa odvezli k ošetření do V. Brodu k lékaři MUDr. Dutscheckovi, ten však vojáka už nezachránil. Poručík Kutčerenko 16 června 1944 zemřel a tři dny nato (19.června) byl pohřben u zdi vyšebrodského hřbitova.

Nejasný osud 

Jak dopadl F. Haider mladší? Ten se na jaře 1945 vracel tajně z války, ale nešel domů do Mlýnce k rodičům, ale do blízké rakouské vesničky Althut, kde se skrýval u rodiny Druckových. Krátce po válce ho našli a zatkli příslušníci českého vojenského oddílu, jemuž velel podporučík Šizling.

Haider byl uvězněn v Českých Budějovicích, kde pracoval s dalšími zajatými Němci na úklidu trosek. V dopise, který poslal 26.června 1945 otci a sestře, je prokazatelně jasné, že byl Kutčerenkovým vrahem. Byl zřejmě popraven, není to ovšem nikde doloženo. Dokumenty Mimořádného lidového soudu (MLS) v Českých Budějovicích, který zasedal v létech 1945-1948 jeho jméno neobsahují. Je docela možné, že Haider neušel spravedlivému trestu ještě před tím, než MLS začal pracovat.

Kutčerenkův hrob se zachoval do dnešních dnů, je udržován a veden v evidenci válečných hrobů Jihočeského kraje.

Pozn.: v Mlýnci žilo před 2.sv.válkou ve 13 domech 87 německy mluvících obyvatel.

Zdroje: S.Šmíd „Padli za náš zítřek“,F.Schusser „Kutčerenkův hrob“, zaniklé obce a města

Pavel Mörtl