Není jediná, která svým optimismem rozptyluje nejistotu pozvolna přicházejících dalších osmdesátníků. „Moc jsme nevěděli jak to tu bude vypadat, ale je to úplná pohoda,“ svěřuje se ještě zadýchaně z namáhavé chůze od vrátnice osmaosmdesátiletý muž.

Sotva usedne na židli přivítá ho usměvavý mladík s papírem v ruce. „Řeknete mi vaše jméno? Tady prosím podepsat. Za chvíli si vás zavoláme,“ informuje dědu a na chvíli zmizí za dveřmi z ordinace.

Boris Gála se učí na zámečníka a svářeče, teď je v nemocnici na brigádě. „Pomáhám tu s evidencí, už tři týdny, každý den. Důchodci jsou dobře naladění, člověk se s nimi pobaví a jsou vděční,“ netají se.

Do hovoru se zapojuje vedle sedící Miluše Pilátová. „Jistě by byl raději, kdyby sem místo nás chodily sedmnáctileté holky,“ popichuje. „Ty přijdou na řadu po pracovní době,“ vrací poznámku Gála.

S doprovodem a v dobré náladě

Po několika minutách, podle rezervací v systému sem přichází pomalým tempem další důchodci. „Dnes jich naočkujeme čtyřiapadesát. Je dobré, že většinou přichází s doprovodem, domluvíme se snadněji a důchodci jsou si také jistější,“ poznamenává lékařka sloužící v ordinaci Jana Tihelková.

Dnešní služba je pro ni prý příjemnou změnou. „Jednak je to preventivní záležitost a senioři jsou pozitivně naladění,“ dodává.

Zdravotnice s injekční stříkačkou v ruce už mezitím přistupuje k osmaosmdesátiletému Oldřichu Sedláčkovi. „Dnes odpočívejte, žádnou velkou námahu neprovozujte. Kdybyste měl teplotu, tak si dejte paralen,“ poučuje muže.

Ani se nenadál. „To už bylo? Tak jdeme,“ kývne na doprovod. „Ještě půl hodinky počkejte v čekárně, kdyby náhodou,“ upozorňuje lékařka na možný anafylaktický šok. Jak ale dodává, žádnou alergickou reakci zatím během očkování řešit nemuseli.

Zdroj: Youtube

V čekárně posedávají v náležitém odstupu už dříve naočkovaní. „Vyfotíme se a pošleme to vnoučatům, aby byli všichni v klidu,“ hledá správný záběr v telefonu zřejmě syn staré dámy. „Klidně i s respirátorem, to k tomu patří,“ rozptyluje námitky matky.

Fotí se i další dvojice v čekárně. Řeší jen druh vakcíny. „Máme štěstí, že tady mají ten Pfizer, v televizi o tom pořád mluví, raději se na to už nedívám,“ říká osmaosmdesátiletá Alena Michutová z Břeclavi.

Očkování má ale zřejmě i vedlejší účinek. „Já jsem jaksi v ráži, už mohu jít i bez čaganu,“ směje se žena na odchodu. „Mně se zase nějak líp dýchá,“ kontruje zase Sedláček.