Takzvaný bypass hlavního nádraží má vést jižní částí Brna severně od dálnice D1. „Je v rozporu s návrhem nového územního plánu. Navíc vede přes městskou zástavbu,“ vysvětlil brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal.

Důvody odmítání trasy ze strany radních jsou i její malé prověření a zásahy do území města i přírody.

Ilustrační foto.
Z Brna do Prahy? Za hodinu. Po expresní trati podél D1 pojedou vlaky až 320 km/h

Podle zástupců Správy železnic, kteří záměr navrhují, jsou podobně navržené uzly i v Praze, Ostravě nebo dokonce Madridu. „Propojení tratí mimo hlavní nádraží je důležitý bezpečnostní prvek, který zajistí odklonovou trasu při poruše či výluce v uzlu Brno,“ řekla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

U brněnských radních kvůli obchvatu železničního uzlu panují obavy, že po něm pojedou rychlovlaky z Prahy do Ostravy bez toho, aby zastavily na hlavním nádraží. „Chápeme, že ne všechny na něm musí zastavovat, ale chceme předejít tomu, aby větší množství vlaků hlavní nádraží míjelo a zastavovalo ve Vídeňské, kde je to opravdu velmi daleko od centra města," řekl Chvátal.

Vlakové spojení Brna s Prahou zajistí podle představitelů Správy železnic sedm spojů za hodinu. „Předpokládáme, že veškeré expresní národní i mezinárodní spoje využijí hlavní nádraží v Brně. Z něho navrhujeme spojení s Prahou pětkrát za hodinu. Spoje ze zastávky Vídeňská budou doplňkem, ve směru do Prahy tam zastaví další dva vlaky za hodinu. Jedná se o nejvyšší kategorii vlaků, která konkuruje letecké dopravě, a třeba na trase Praha – Vídeň nikde jinde nezastaví," popsala Friebová.

Studenti brněnské techniky přeměňují plastový odpad z kaváren třeba ve stolky nebo držáky na kávu.
Použité kelímky nebo sáčky místo dřeva. Plastic Guys vyrábějí nábytek z odpadu

Druhou zásadní připomínkou městských radních je odmítání plánu postavit na vysokorychlostní trati terminál Vídeňská. Vzniknout má ve Vídeňské ulici, v tamní lokalitě podle nich může přetížit dopravu. „V současné době jsou tam areály s lehkou výrobou, místo je úplně odlehlé od města. Není to ani v blízkosti center městských částí Bohunice a Starý Lískovec, takže nám to nedává smysl. Museli bychom vybudovat celou infrastrukturu," poznamenal Chvátal.

Státní železničáři navrhují terminál hlavně pro obyvatele a návštěvníky jihozápadní části Brna, kterým má výrazně urychlit cestování do Starého Lískovce nebo Bohunic, kam třeba do fakultní nemocnice nebo univerzitního kampusu. „Zastávku plánujeme umístit hned k dálnici D1, což zajistí perfektní napojení na silniční dopravu bez zbytečného zatížení městských komunikací. Cestující z regionu, kteří přijedou k vlaku autem, tak nemusí zahlcovat centrum města a zbytečně zabírat nedostatková parkovací místa," přiblížila Friebová.

Doplnila, že terminál Vídeňská má denně využít zhruba dvacet tisíc cestujících.

Státní železničáři dostali od zástupců města také další připomínky ke studii proveditelnosti vysokorychlostní trati. Mají například zajistit opatření proti šíření hluku a vibrací nebo využít krajinná a přírodě blízká opatření.

Studie proveditelnost bude hotová letos v prosinci. Její zpracování je nyní v závěrečné fázi, ve které ji připomínkují dotčené strany.

Stavba vysokorychlostní trati. Ilustrační foto.
Vysokorychlostní trať sveze lidi z Brna do Prahy za hodinu. Vzniká její studie

„Vysokorychlostní trať Praha – Brno bude nejvytíženější tratí v České republice. Podle dopravního modelu ji využije přes šedesát tisíc cestujících každý den," nastínila Friebová.

Představitelé Brna si od projektu slibují hlavně rychlejší cestování. Přispěje podle nich také k rozvoji města a jeho okolí. „Díky modernizaci stávajících železnic a uzlů a výstavbě nových tratí se navýší počet spojů a ty se zrychlí. Důsledkem bude zkrácení doby cestování což je předpokladem pro zkvalitnění a zvýšení dostupnosti města a jeho metropolitní oblasti,“ prohlásila brněnská primátorka Markéta Vaňková.