Uskladnění plynu je zde zcela unikátní, neboť je v hloubce 1 000 metrů v žulovém masivu nedaleko bývalých uranových dolů, což bylo nejen pro mladé geofyziky novinkou. V podzemí je vyrubaná kaverna o objemu 620 tisíc krychlových metrů, a jelikož je díky přirozené horninové zátce dané hloubkou uložení plyn možné natlakovat až na 11 MPa, tak objem plynu je ještě víc jak 100x větší.

Pro nové geofyzikální odborníky bylo zajímavé to, že stabilita tohoto podzemního díla se hlídá vysoce citlivou seismickou sítí se stejnými parametry, jako je západočeská seismická síť WEBNET. Na této síti se nejen zaznamenávají lokální podzemní mikrozemětřesení, která jsou způsobována dynamickým zatěžováním horninového masivu při pulzaci tlaku v zásobníku, ale i zemětřesné roje ze západních Čech. Historii stříbrných dolů v Příbrami, které dosáhly už v době před více než 100 lety hloubky 1 000 m, poznali žáci u unikátního parního těžního stroje, který na jednom laně spustil do této hloubky i císaře Josefa, neboť to v té době byly nejhlubší doly nejen v Rakousko-Uhersku, ale i v Evropě. 

Článek Milan Brož, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky v Praze. Velice mu děkujeme.