O tom ostatně svědčí i jeho brožura Staří pamětníci v Pošumaví, věnovaná starým a chráněným stromům. Osobně jsem se s ním seznámil více při práci na vlastivědné publikaci Příroda (Chodské nakladatelství, 1995), do níž společně s Bohušem Skalníkem napsal kapitolu věnovanou památným stromům v okrese Klatovy.
S pečlivostí sobě vlastní sesbíral Pověsti a vyprávění ze Šumavy a Pošumaví, které vydal v roce 1997 knižně. Řadě čtenářů Klatovska a později i Klatovského deníku není neznámá zkratka >ju< z četných vlastivědných, historických či literárně-vědeckých článků, jejichž byl pan Urban autorem.
Vyprávěl o Boženě Němcové
Zažil jsem hezké chvíle s jeho oblíbenými básníky, ale i jeho vlastní poezií (krom jiného byl autorem básnických sbírek Za vlast, Naše jistoty či Zrání a sklizeň) vydanou vlastním nákladem. Rád jsem poslouchal i jeho vyprávění o tolik milované spisovatelce Boženě Němcové, o níž a jejím pobytu na Chodsku vydal drobnou, nicméně užitečnou publikaci (Božena Němcová v Pošumaví).
Zajímavé byly i vlastivědné vycházky s ním do okolí Janovic, Klenové či na Luňáky u Dolní Lhoty a pozorování proměn přírody, ptactva, chráněných květin a dalších zajímavostí.
Pak najednou přišla zpráva, že Joža Urban náhle zemřel v nemocnici Praze - Krči. Nějak vnitřně jsem ji nepřijal a kdykoli jdu po březích Úhlavy nebo do rezervace Luňáky, vzpomenu si na tohoto skromného, citlivého a vnímavého člověka, který měl přírodu rád a učil se od ní klidnému sebevědomí a vážnosti. Jako málokdo se dokázal vydat za hlasem svého srdce při zkoumání historických osobností a v neposlední řadě uměl poradit i pomoci. Vzpomeňte i vy, kdož jste jej znali a měli ho rádi.
Ivan Nikl
