V úvodním slově o nekrásnější šumavské řece L. Chvojka napsal: “A ač je její život limitován věkem necelých dvanácti kilometrů (od Modravy po soutok s Křemelnou u Čeňkovy Pily), lze ji bez nadsázky označit za první dámu. Než se pustí do světa bolavou cestou k Antýglu a dál kaňonem plným kamene, musí ty potůčky urazit dlouhou cestu plnou šťastných setkání, aby na Modravě daly po společném splynutí tří základních rodových větví- Roklanského, Modravského a Filipohuťského potoka – život první dámě“. Můžete se s autory knihy vydat na cestu jejím krátkým, ale neuvěřitelně krásným životem.
A věřte, že to bude pouť nevšední a okouzlující, neboť snímky Jana Kavaleho ve všech ročních obdobích zachycují jedinečný půvab řeky, která nám je blízká a mnohdy si ani neuvědomujeme, jaká tajemství nám přichystala. To ostatně už v roce 1910 nevšedním způsobem popsal spisovatel Karel Klostermannn v článku Perla naší Šumavy. Ten autoři do knihy rovněž zařadili, stejně jako úryvek, který o Vydře napsal Ladislav Stehlík ve své Zemi zamyšlené. Básníkova slova si autoři dali jako motto do úvodu publikace.“Hlubokým lesnatým údolím pospíchá divoká Vydra mezi kapradím, náprstníky a strmými boky skal, přeskakujíc kameny ve stínu temných olšin a smrků. Na jaře je kalná a rozpěněná, v létě zase stříbrná a plná duhového světla, do podzimních mlh odnáší nazlátlé listí z bučin i vlhkou hřibovou vůni jedlových tmání a zima ji promění v modrobílou nádheru světel a stínů, na balvany si nasadí sněhové čepičky, les mlčí kolem dokola a ona pospíchá, čaruje, tančí…“.
Domnívám se, že L.Stehlík postihl onu tajemnou krásu Vydry naprosto dokonale.A stejně dobře se to povedlo i Janu Kavalemu když ji zachytil s největšími obřími hrnci, v zimním hávu, kouzelnými pohledy do jejího údolí, z nichž asi nejkrásnější pohled je od silnice na Srní. Ale zachytil i poezii v korytu řeky a jejích přítoků v průběhu ročních dob tak, jak se k řece navracel.
Nicméně po Nedostupné kráse opuštěné řeky, která nám v loňském roce nevšedním způsobem přiblížila Křemelnou, je tenhle jejich další společný počin opravdu chvályhodný.
Ivan Nikl
