Zapomnětlivost je vlastnost všelidská a na postupu. Zapomínáme telefonní čísla, jména kamarádů z vojny, vraštíme čela v úporné snaze připomenout si slova známé písničky, předem sjednaná schůzka nám vypadne z hlavy, ani nevíme jak. Marně té pohromě čelíme tloustnoucími diáři, zápisníčky či notebooky, v rozpacích se tlučeme do čela, když někdy zapomeneme do svého diáře nahlédnout.

Každoročně v tom předvánočním čase plném shonu na něco zapomeneme. Je jedno, zda jde o důležitý telefon, pohled známým z dovolené nebo o bílé sladké víno, které babičce tak chutnalo. Nedostává se nám ani dárků, které jsme pro jistotu koupili už v létě a dobře je uschovali. Pokud je náhodou neobjevily vaše ratolesti samy, věřte, že teď je nenajdete ani náhodou.

Ilustrační foto.Zdroj: www.pixabay.com

Píšete přání vašim blízkým, chystáte se na vánoční koncert. A přitom v duchu probíráte, co všechno ještě musíte stihnout než to letos zase „vypukne“. Nakoupit vánoční dárky, udělat generální úklid, napéct tucet druhů cukroví, zamluvit vánoční stromeček, objednat poukaz do lázní pro babičku, dědovi koupit lahvičku slivovice, dceři nové střevíce, manželce tu zajímavou knížku, kterou si tolik přála a co já vím ještě.

Přál bych vám, abyste v tom vánočním shonu se dokázali na chviličku zastavit v sobě a vzpomněli si na pravý význam Vánoc. A možná, že se vám podaří vzpomenout si na ty, se kterými jste neměli za celý rok čas promluvit. Pokuste se to odčinit třeba jen zavoláním a popřáním svátků. Možná, že váš hlas pro přítele či přítelkyni na telefonu bude alespoň malým vánočním dárkem. Tak tedy: ať jsou ty letošní vánoční svátky šťastné a veselé!

Ivan Nikl