Slavnostního zahájení otevření multifunkčního hřiště se ujal starosta obce Ing. Miroslav Jäger. Přivítal všechny hosty v čele se senátorem Ing. Vladislavem Vilímcem a okolními starosty. Samozřejmě přivítal všechny přítomné, kterých se na této akci sešlo zhruba 120. Pan starosta promluvil o snaze obce získat na toto sportoviště dotaci, což se na popáté podařilo. „Hřiště stálo 1.683.800 Kč. Dotace činila 800.000 Kč od NSA (Národní sportovní agentura), která má za úkol rozvoj sportovišť v České republice. Žádali jsme během tří let 5x, např.: Oranžová hřiště od ČEZ, dotační program Ministerstva pro místní rozvoj, NSA. Vítězem výběrového řízení a zhotovitelem hřiště byla firma PRECOL, s. r. o., která se zabývá sportovními povrchy a stavbou hřišť. Práce trvaly od listopadu 2022 do května 2023,“ řekl M. Jäger.

Poté dostal slovo pan senátor Ing. Vladislav Vilímec, který přijel na tuto akci velmi dobře připraven a historická data spojující Lhotu a Kdyni sypal z rukávu. Od roku 1873 se naše obec jmenovala Lhota u Kdyně, od roku 1923 pak Lhota u Nové Kdyně. Sto let je letos také od založení Sokola, tehdy jako pobočky Sokola Kdyňského. Kdyni, hlavní město našeho regionu, se Lhotou spojuje krom dostupnosti lékařské péče či školství, také možnost pracovních příležitostí – v minulosti především Kdyňské přádelny. Ale i v zájmové činnosti máme mnoho společného – za všechny uvedu například myslivost. Pan senátor popřál Lhoťákům hodně zdraví a hřišti mnoho mladých lidí, protože nabízí mnoho možností ke sportu i zábavě.

Z nové vyhlídky Jana ze Šitboře zbyla alespoň hlavní oblouková zeď s údaji o panoramatu.
Neuvěřitelné. Někdo ukradl lavice a stůl z nové vyhlídky v Šitboři

V této souvislosti pouze připomínám, že název obce Chodská Lhota je používán od 1. 6. 1947.

Pořadatelství celé akce se ujalo celé zastupitelstvo, krom Ing. Kristýny Tomanové, kterou vzorně zastoupil otec. Slečna Kristýna ale také nezahálela a vydala se jako vedoucí mladých hasičů na krajské kolo v požárním sportu, odkud mladí hasiči přivezli tři medaile. Ostatní konšelé se ujali pípy a grilu a postarali se o samotnou přípravu celé akce.

Následovalo přestřižení pásky a symbolické otevření sportoviště. O to se postaral pan starosta společně s panem senátorem.

Hudební doprovod a ozvučení si vzal na starost zkušený muzikant Míla Šobr, který měl velevážené publikum během chvilky na své straně. Tančilo se i během hry na hřišti.

Samotné sportovní odpoledne bylo zahájeno volejbalovým zápasem, který zorganizoval Tula, vlastním jménem Jan Wiesner, který měl také v tento den svátek.

Aktéři volejbalového klání předvedli divákům na zdejší poměry velmi solidní volejbal, který se přítomným musel líbit. Dále se představili místní fotbalisté, kteří se letos umístili na druhém místě v ll. třídě okresního přeboru. Hrál se dobrý nohejbal s touhou po vítězství.

Pamětní list pro město Domažlice.
Při Chodské plavbě po Vltavě udělil spolek Psohlavci Domažlicím pamětní list

Jako poslední se na kurtu představili tenisté, které do turnaje vyzval místostarosta Bc. Miroslav Husník. Vítězem se stal Tomáš Raiser, který si podobně jako všichni ostatní odnesl malý dárek z rukou starosty obce.

Trocha historie na závěr: Místo, kde dnes stojí multifunkční hřiště, má svoji bohatou historii – dříve zde pásl obecní pastýř dobytek. Z těchto dob je dodnes používán termín obecní kozel, obecní beran. Od roku 1923 darovala obec tento pozemek Sokolu. Místní sokolové jej nazvali „letní cvičiště“. Zde se cvičenci připravovali na sokolský slet a jiné akce. Byla zde postavena kůlna na nářadí a celý areál byl oplocen. Potřebné dřevo daroval velkostatek Kout. Zde bylo také první sportovní nářadí, žerď na hrazdu daroval mateřský Sokol Kdyně. Později zde stávaly dvě chatrné branky a doskočiště na skok daleký. Kdo by měl větší zájem o historii Sokola, může nahlédnout do kroniky. Kroniku Sokola jsem sepsal v roce 2009.

Slavnostní otevření koupaliště v Horšovském Týně.
Horšovský Týn otevřel nové koupaliště. Má vyhřívaný bazén a tobogány

Píši-li o historii tohoto místa, nemohu zapomenout na pana Jaroslava Koutného, který se v roce 1987 pustil do výstavby dnes zrekonstruovaného hřiště. Toto hřiště postupně zaplnil betonový stůl na stolní tenis, hrazda a žerdě na šplh, hřiště bylo oploceno a kolem byly vysazeny stromy. To vše se odehrávalo koncem let osmdesátých a začátkem let devadesátých. Mezitím se pan Koutný pustil ještě do výstavby lyžařského vleku pod Německou horou. Tam se mu také stal vážný úraz nohou. Jenže pan Koutný, znám svojí houževnatostí, hned po návratu z nemocnice vyrazil svoje dílo dokončovat a vylepšovat. Přesně podle vzoru našich předků. Klobouk dolů.  Nad dnešními šestimístnými čísly pan Koutný jen nevěřícně kroutí hlavou. On pracoval vždy se zápalem pro věc a zdarma! Poté se údržby a renovace hřiště ujali hasiči a zhruba od roku 2010 pak volejbalový oddíl. Vždy s materielní či finanční podporou obce. 


Ať se splní přání všech a naše hřiště slouží především mladým k radosti ze života!


Za Lhoťáky Milan Zajíc