Na okraji lomu bylo v roce 1712 odhaleno ložisko mědi a stříbra. Děkan Karel Hájek nám zachoval následující zprávu: „Roku 1712 byly v Domažlicích nalezeny doly měděné a stříbrné, kteréž, aby vydávaly, poručeny byly pod ochranu sv. Anny. A od té doby se svátek této světice v Domažlicích slavně světiti počal.“

Dolování trvalo řadu let, až těžbu zastavilo náhlé zaplavení dolu vodou. Štola musela být v té době značně zahloubena, protože těžební práce byly obnoveny počátkem 19. století. Dolování určitou dobu pokračovalo, ale nepřesáhlo rok 1880. Mezi tou dobou byl do Vídně zaslán vzorek rudy k prozkoumání. Prubířský úřad ve Vídni však zjistil nízký obsah stříbra, jež by stěží pokryl náklady těžby.

Znovu zahájit těžbu se nepodařilo

26. července 1880, v den svátku svaté Anny, oslavili podílníci v dolování mší 168. výročí začátku těžby na Škarmaně. Dolování mělo být v brzké době obnoveno. Mnoho lidí se sešlo a vzrušeně diskutovalo o plánech znovuotevření dolu. V přístupu k šachtě bránil nepatrný pozemek o rozloze jen tří čtverečných sáhů, jež byl oplocen a osázen stromy. Spolek sadařský odmítl všechny návrhy spolku podnikatelů v dolování. Pozemek nadále bránil v zahájení těžby a nepodařilo se jej vykoupit, proto se podílníci vzdali úmyslu těžbu obnovit. Byl učiněn ještě jeden pokus o prozkoumání vzorku rudy. Hornický úřad v Příbrami potvrdil obdobné výsledky, k nimž došel prubířský úřad ve Vídni.

4. srpna 1880 hornický absolvovaný akademik Pešek zkoumal celý útvar Malého Škarmanu včetně důlního díla. Doporučil vyklidit dvě jámy, aby se vědělo, jak hluboko vedou. Podle průvanu, který ho v jedné jámě překvapil, soudil, že šachty jdou hluboko a odbočují. Znamená to rovněž, že v té době byla funkční větrací šachta, která dnes na povrchu není k nalezení.

O Škarman se zajímal i profesor Pošepný

Rok 1880 rušným děním kolem štoly na Škarmaně pokračuje pobytem c. k. horního rady, profesora na Báňské akademii v Příbrami, pana Františka Pošepného. V lomu na Škarmanu nalézá arzenitý křemen a zdá se ještě s příměskem zlata. Doporučuje zaslat nález k prozkoumání do Příbrami.

Profesor František Pošepný byl vynikající geolog 19. století světového formátu. Čtrnáct let po návštěvě Domažlic vydává ve Spojených státech dílo „Geneze rudních ložisek“. Tato jeho práce přináší zcela nový pohled na využívání rudních ložisek na celém světě. Ve Spojených státech vyšla v překladu z německy psaného originálu a do češtiny byla přeložena až v roce 1927.

Škarman na dlouhá léta utichá. Jen v roce 1920 se připomíná nálezem zlatých zrnek v písku při hloubení studny na pozemku pana Františka Löwy. Nález byl ohlášen Báňskému úřadu v Plzni, ale k vydání kutacího práva to nevedlo.

Projek Domažlického dějepisu

Škarman však opět ožije. Spolek Domažlický dějepis vypracoval projekt na zpřístupnění tohoto dědictví našich předků. Možná je i spolupráce s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava, která je přímou pokračovatelkou hornické akademie v Příbrami.

Dosud je znám jen vyznačený dobývací prostor, který představuje obdélník na mapě. Mapu díla jsme v archivech dosud nenašli. Jedna zajímavost z novější doby je ta, že při geologickém průzkumu při zakládání staveb bývalého podniku ELITEX se vrták vrtné soupravy propadl víc jak o 2 metry do hloubky. Pokud by se jednalo o souvislost s dolováním, šachta na Škarmaně by zasahovala velmi daleko od vstupu. Možná je i přirozená dutina ve skalním útvaru, do které pronikla vrtná souprava.

Abychom mohli do štoly vstoupit a provést prvotní průzkum a dostat se do díla přes četné závaly, je potřebný souhlas Města Domažlice. Povolený vstup na pozemek je podmínkou k zahájení potřebných právních kroků. Vstup a nakládání se starými důlními díly je přísně vymezen, a proto bude potřeba splnit nutné podmínky k zahájení prvních průzkumů. Nová žádost k povolení ke vstupu na pozemek před štolou je zaslána k projednání na nejbližší jednání zastupitelstva Města Domažlic.

Jaroslav Dvořák z Domažlického dějepisu