V první z knih Raději zešílet v divočině, přinesl spisovatel Aleš Palán zajímavé rozhovory s šumavskými samotáři. Jejich výpovědi zaznamenaly mezi čtenáři nebývalý ohlas. Titul se stal bestsellerem a v anketě Lidových novin získal ocenění Kniha roku. Aleš Palán i fotograf Jan Šibík ovšem jezdí na Šumavu dál. Výsledkem jejich návštěv je druhá kniha, nazvaná Návrat do divočiny

Ta je postavena především na výborných Šibíkových fotografiích většiny šumavských samotářů (Tony, Roman, Dáša,Mirek, Martina a bratři Klišíkové) a šumavské krajiny, k nimž A. Palán napsal eseje. Sám o tom řekl: „Pěkných pár měsíců jsem otravoval šumavské solitéry, kteří by teoreticky neměli mít nejmenší zájem s někým cizím mluvit- a přesto se mnou mluvili. V průběhu toulek Šumavou jsem pochopil, že se nechci mluvit jen o alternativním životním stylu, ale o samotářském životě v přírodě, o skrytosti a mlčení.“ Z hlediska ohlasu je důležité, aby téma knihy nějak s člověkem rezonovalo.“Šumavští samotáři jsou jiní, ale i přesto mají něco společného. Je to skutečnost opravdového života, plného a vědomě prožívaného“, říká v úvodu autor knihy. Věřím, že i tato kniha udělá radost všem, kdo mají Šumavu rádi.

Ivan Nikl