Členkou turistiky byla Marie spolu se svým manželem Františkem už od r. 1969 a po odchodu pana Martina Ouřady do Čisté u Rakovníka převzala v r. 1978 funkci předsedkyně. Té se úspěšně věnovala až do roku 1993, ale i poté zůstala členkou odboru. Organizovala autobusové zájezdy do různých měst, kde jsme se účastnili pochodů většinou v délce 15 km, ovšem někteří šli i 25 km. Nejdále jsme jeli 6. 9. 1980 do Bechyně na jihu Čech, kde jsme podnikli 20kilometrovou trasu. Jezdili jsme také na jarní okresní a podzimní krajské srazy turistů a na dvou či třídenní zájezdy po celé zemi.

Mně se nejvíce líbily dva zájezdy, jeden do severních Čech a druhý do jižních Čech, kdy jsme zhlédli Děčín, Hřensko, projeli jsme se lodičkou po Kamenici v Tiché a Divoké soutěsce, viděli jsme Pravčickou bránu, Doksy, Máchovo jezero, Kokořín, Mělník a v Jihočeském kraji České Budějovice, Trocnov, Trhové Sviny, Žumberk, Nové Hrady, Třeboň, rybník Rožmberk, Jindřichův Hradec, Červenou Lhotu a Lnáře. Navštěvovali jsme též její rodný kraj, okolí Pocinovic a Kdyně a v Chodské Lhotě také pochod nazvaný Chodská bůta.

Každoročně jsme cestovali vlakem do Staňkova na Smyčku Radbuzy a na Chotěšovskou 30. Marie se zasloužila o květnové holýšovské Pochody vítězství spolu se svým manželem, který měl hlásnou troubu a každého účastníka přivítal u turistické klubovny.

Marie Konopíková, rozená Korálová, se narodila na samotě u Pocinovic a už jako malá holčička musela chodit pěšky kus cesty do pocinovické školy, tady asi vznikla její záliba v chůzi. Po vystudování domažlického gymnázia nastoupila na holýšovskou poštu, kde působila od roku 1985 do roku 1992 jako vedoucí. Mezi její koníčky ve volném čase patřila turistika, gymnastika, učení cizích jazyků a čtení knih. Když odešla, ztratili jsme nejen předsedkyni, ale i kamarádku. Zemřela 8. března 1999 ve věku 57 let.

Alena Beková
kronikářka odboru turistiky