Nejkrásnější jsou však v máji lesy a háje. Duby jen naoko skrývají v zeleni mladých listů tenounké jehnědy, buky pokrývají šedavé větve světlounce zelenými lesklými listy s pýřivými okraji. Mezi temnými kmeny prosvítají bělostné břízky, které tak rád maloval Alois Kalvoda. V hájích, kde zjara rozkvétá nejvíce květů, se zpříma zvedají stvoly konvalinek, ověšené bílými zvonečky. Pod vlhkými křovisky dokvétá šťavel a dožívají sasanky.

Na lesní pěšině je velebné ticho. Odněkud se najednou ozve bleskurychlý tlukot datla. A jako na povel ze všech stran dokreslují tichou kulisu lesa první jarní ptačí preludia a árie, plné vroucího, jásavého zanícení.

Jehličí je smaragdově čisťoučké a les vydává omamné aróma prohřívané sluncem, jež proniká větvemi a spouští dolů kouzelné zlatavé závoje. Z výšky stromů vrká teskný holub hřivnáč a volání samečka kukačky nám předpovídá roky života.

Ivan Nikl