Vít Procházka
Kostel Jména Panny Marie v Horách Matky Boží
Kde bydlí Tvoje jméno, Paní?
Kde nevysní si svatost spát?
Kde k smíchu se valej lkaní?
Kam se strach strachoval bát?
V šumavských Horách po oharcích zlata
Ducha jazyk plamenný se chvěl.
Já z města, stíha rozevlátá,
jsem líbat, hlupec, zapomněl.
A přesto kudy chodím, tudy učí mě
opět o smysluplném opět noc.
Že ne dni ve dni mučí mě
vděčit
pak,
VŠAK
moc.
