Tradičně jsme si připomněli výročí osvobození, pod kvetoucí stromy vyjely se svými veterány kluby válečné techniky, s pietou byly položeny věnce k památníkům a zazněla slova poděkování všem, kteří přinesli do Čech i naší části regionu konec války a mírové dny.

Od Ledových mužů k Žofii

Jsme rovněž rádi, že již končí období pověstných Ledových mužů, co s oblibou přináší nevítané zvraty povětrnosti a poklesy teplot, které rády pustoší naše zahrádky. O původu květnových mrazíků zvaných také zmrzlíci panují dodnes nejrůznější domněnky, od vlivu jarních rojů meteoritů po rozpouštění ledovců v polárních krajích. Ledové kry putují Atlantikem na jih a rozpouštějí se, přitom ochlazují vodu i vzduch, který vniká až k nám v podobě obávaných Ledových mužů. Tato oblíbená ledová teorie byla vyslovena roku 1836.

Kompletní Ledové muže, tedy Pankráce, Serváce a Bonifáce (12. až 14. 5.), uvádí teprve F. L. Čelakovský roku 1852 - pan Serboni pálí stromy. Stejnou řečí promlouvá i příbuzná pranostika - Pankrác, Servác a Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci. Jak známo, Ledoví muži někdy dochází v předstihu (letos?), jindy se zpozdí, o překvapení potom nemusí být na našich zahrádkách nouze. Kalendářně po nich přichází právě svatá Žofie (15. 5.) , která je považována za jejich kuchařku. Žofie vína upije; déšť svaté Žofie švestky ubije. Když tato patronka přijde mokrá, často políčka zalije. Ale ještě koncem máje mohou se objevit po jasném dnu i chladné, dokonce mrazivé noci, a to nejen v Českém lese, ale třeba i u Konstantinových Lázní, také v inverzních údolích našich toků.

Není nad zahradní potěšení

Těžko hledat v době koronavirové nějaké klady, pravdou však je, že její zásluhou může řada zahrádkářů věnovat své zálibě mnohem více času, neboť jim ani nic jiného nezbývá. V klidu a míru tak zvelebovat svá zahradní království, což ovšem činí i řada dalších; také víkendové dny jsou nyní na zahrádkách plně obsazeny, a to i více generacemi.

Takže díky zahrádkám část českého národa přežívá ve venkovním relaxačním nasazení u záhonů, sekaček a grilů; tento trend bude bezesporu přežívat i v létě, žíznivé parcely a záhony je třeba zalévat, vnoučata popást na jahodách a ředkvičkách, a tak dále. Inu, zahradní rekreace zažívá velkou renesanci, navíc zájezdy či zálety k moři jsou složité a jdou do peněz.

Se zahrádkou i květinami je to kříž

Ovšem co do počasí i květin je to nejen v květnu s květinami kříž, to věděl již Karel Čapek. Když si je objednáte v březnu, obyčejně vaši objednávku nevyřídí, protože mrzne a kultury nejsou ještě venku. V dubnu ji rovněž nevyřídí, protože objednávek je příliš mnoho; také v máji neuspějete ani u zásilkové služby, neb všichni už mají svorně vyprodáno.

Příručky a katalogy květin rovněž doporučují opatřit si kultury ze semínka. V tom je však čertovské kopýtko, příroda má své nepolepšitelné zvyky - buď vám z celého sáčku nevzejde zhola nic, nebo vyraší semínka šmahem všechna. Když poté roznášíte přebytky po sousedech dlouho do noci, na záhonech zatím vesele raší plevele a slimáci s potěšením sklízejí salát i první červené jahody.

Ale což, dost již bylo pláče, překonávání překážek je zahrádkářským vícebojem, po něm už následují jen slunečné dny a vlahé noci, přinášející úrodu jedna radost.

Pavel Nový