Jedno hnízdo je velmi dobře situováno mezi panelovými domy, proto je na něj velmi dobře vidět. Díky tomu mám o průběhu celého hnízdění informace, co se na hnízdě děje. Jakmile se čápi objevili, bylo to 4. a 5. března, telefonovalo mi hned několik lidí, kteří neskrývali radost, že jejich kamarádi jsou zpět. Letos je situace zvláštní v tom, že čapí pár přilétl takřka v jeden den. V drtivé většině případů totiž přilétá samec o několik týdnů dříve než samice, aby pro svoji družku připravil hnízdo. Samice na tomto hnízdě snesla pět vajec.
Druhého května se vylíhla 4 mláďata. Jak rostla, vznikal mezi nimi ohromný velikostní rozdíl. Dvě čápata byla velmi velká a silná a dvě zase malá. Dvacátého května jsem se dozvěděl, že na hnízdě zůstala jen tři mláďata, protože pod hnízdem v trávě se našlo mrtvé to nejmenší. Další dny dvě velká čápata svého menšího sourozence k potravě většinou nepustila. To sedělo na hnízdě a chřadlo. Jednou při pozorování jsme měli štěstí a při krmení jedním z rodičů viděli, jak nejprve vyvrhl potravu pro své dva siláky, pak se otočil a zbytek potravy vyvrhl tomu malému. Zobákem do něj strkal tak dlouho, až mládě začalo žrát. Toto se pak opakovalo pravidelně. Stálo při něm štěstí a vyrostl z něj zdravý čáp.
Silná čápata poprvé vzlétla z hnízda 13. a 15. července. Ten malý až 26. července, ale stále se držel v blízkosti hnízda nebo na něm. Nakonec vše dobře dopadlo a celá rodina odlétla na zimoviště.
Na druhé hnízdo, na Husově náměstí, přilétl další čapí pár jako již několik let a také pečlivě seděl na hnízdě. Ale i v době, když už všude byla malá čápata. Něco nebylo v pořádku. Při každoročním kroužkování mladých čápů Plzeňskou záchrannou stanicí DESOP bylo hnízdo prohlédnuto dronem a zjistilo se, že tam žádná mláďata nejsou. Proč tam žádná nebyla, se neví.
Třetí hnízdo je od loňského roku v nedalekých Polžicích, na lampě veřejného osvětlení. Tehdy vyvedli tři mladé a společně všichni odlétli na zimoviště. Letošní rok byl pro rodinku složitější. Vyvedli dvě čápata, ale na zimoviště odlétli bez jednoho dospělého čápa, který si zlomil nohu a posléze zahynul.
V posledních letech stavy těchto krásných ptáků stoupají a to hlavně díky lidské pomoci.
Jaroslav Čedík